„Nemohla jsem spát, byl úplněk.“ Tuhle větu slyšíte v práci každý měsíc a málokdo ji zpochybní. Přitom jde o jedno z nejhůř podložených tvrzení, které se v běžném hovoru drží tak pevně, až zní jako fakt.

Kdy je úplněk v roce 2026, kolik jich vlastně bude a co o jeho vlivu na spánek a náladu opravdu víme? Astronomická část se dá spočítat na minuty dopředu. Ta druhá je podstatně méně jistá, a právě proto stojí za to ji rozebrat pořádně.

Kdy je úplněk a proč nastává

Úplněk je přesně daný okamžik, ne celá noc. Nastane ve chvíli, kdy se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a celá přivrácená polovina Měsíce je osvětlená. Pouhým okem vypadá Měsíc kulatý zhruba tři noci v řadě, protože rozdíl v osvětlení už oko nerozezná.

Mezi dvěma úplňky uplyne v průměru 29,5 dne. Tomuhle intervalu se říká synodický měsíc a je o něco delší než doba, za kterou Měsíc oběhne Zemi. Země se totiž mezitím sama posune po dráze kolem Slunce a Měsíc musí kus cesty dohnat.

Protože je 29,5 dne kratší než většina kalendářních měsíců, datum úplňku se každý rok posouvá. Občas se do jednoho kalendářního měsíce vejdou dva úplňky a tomu druhému se lidově říká modrý měsíc. Nemá to nic společného s barvou.

Jak fáze Měsíce navazují jedna na druhou, rozebírá podrobněji lunární kalendář 2026.

Termíny úplňků v roce 2026

Rok 2026 má třináct úplňků, protože do května se vejdou hned dva. Časy uvádíme ve středoevropském čase, tedy tak, jak je uvidíte na hodinách v Česku.

  • 3. ledna, 11:03
  • 1. února, 23:09
  • 3. března, 12:38 (úplné zatmění Měsíce, z Česka nebylo vidět, Měsíc byl v tu dobu pod obzorem)
  • 2. dubna, 4:12
  • 1. května, 19:23
  • 31. května, 10:45 (druhý úplněk v jednom měsíci, takzvaný modrý měsíc)
  • 30. června, 1:57
  • 29. července, 16:36
  • 28. srpna, 6:18 (částečné zatmění Měsíce)
  • 26. září, 18:49
  • 26. října, 5:12
  • 24. listopadu, 15:53
  • 24. prosince, 2:28

Časy vycházejí z astronomické efemeridy Freda Espenaka a shodují se s kalendářem Královské observatoře v Greenwichi. Kdo si termíny hledá na zahraničních webech, ať si pohlídá časové pásmo. Rozdíl jedné až dvou hodin dokáže úplněk posunout na jiné datum, což je případ letošního červnového a prosincového úplňku.

Do konce roku vás tedy čekají čtyři: zářijový, říjnový, listopadový a vánoční. Poslední z nich připadá na noc z 23. na 24. prosince a nastane půl třetí ráno.

Dvě zatmění Měsíce z letošního roku jsou už za námi. To srpnové bylo částečné, zemský stín zakryl asi 93 procent průměru měsíčního kotouče a z Česka byl vidět jen jeho začátek nízko nad obzorem.

Kdy se na úplněk dívat, aby stál za to

Uvedený čas označuje okamžik, kdy je Měsíc přesně plný. Většinou padne do denních hodin nebo do doby, kdy je Měsíc u nás pod obzorem, takže sám o sobě nic neříká o tom, kdy vyjít ven.

Pomůže jednoduché pravidlo. V den úplňku vychází Měsíc zhruba ve chvíli, kdy zapadá Slunce, a zapadá kolem svítání. Nejhezčí bývá právě prvních dvacet minut po východu, kdy se nízko nad obzorem zdá obrovský a bývá nažloutlý.

Ta velikost je přitom klam. Když si Měsíc u obzoru vyfotíte a stejným objektivem ho vyfotíte znovu o tři hodiny později vysoko na obloze, na snímku bude stejně velký. Optickému klamu se říká měsíční iluze a odborníci se o její vysvětlení přou dodnes. Nažloutlá barva má naopak reálný důvod. Světlo od Měsíce u obzoru prochází mnohem delší vrstvou atmosféry a modrá složka se z něj rozptýlí, podobně jako u zapadajícího Slunce.

Kdo chce znát přesný čas východu Měsíce pro své město, najde ho v astronomických kalendářích. Liší se podle zeměpisné polohy o desítky minut.

Ovlivňuje úplněk spánek? Co doopravdy vyšlo

Tady se odpověď zamotá. Kdo tvrdí, že je to jasné, ať už na jednu, nebo na druhou stranu, si ji zjednodušil. Studie na tohle téma existují a neshodnou se. Nejcitovanější je práce týmu Christiana Cajochena z basilejské univerzity, kterou v roce 2013 otiskl časopis Current Biology. Vědci se vrátili k datům 33 lidí, kteří dřív spali ve spánkové laboratoři kvůli úplně jinému výzkumu, a dodatečně je rozdělili podle fáze Měsíce. Kolem úplňku podle nich klesla mozková aktivita spojená s hlubokým spánkem zhruba o 30 procent, lidé usínali o pět minut déle a spali asi o dvacet minut kratší dobu.

Naměřili jim také nižší hladinu melatoninu, hormonu spojeného s usínáním.

Zní to přesvědčivě. Má to ale dvě slabá místa. Vzorek byl velmi malý a data se prohlížela až zpětně, tedy poté, co se vědci na Měsíc začali ptát. Takové zpětné hledání souvislostí v už existujících datech je náchylné k tomu, že se najde vztah, který ve skutečnosti neexistuje.

O rok později vyšla ve stejném časopise práce, která to nepotvrdila. Tým kolem Maren Cordi znovu prošel tři velké soubory spánkových záznamů. Hlavní analýza pracovala s 1 265 lidmi a 2 097 nocemi, tedy s několikanásobně větším vzorkem než basilejská studie. Souvislost mezi fází Měsíce a spánkem nenašli. Autoři k tomu přidali nepříjemné zjištění: doplnili dosud nezveřejněné negativní výsledky z více než dvaceti tisíc nocí a upozornili, že nálezy „nic jsme nenašli“ končí v šuplíku, zatímco nálezy „něco jsme našli“ se publikují.

Zajímavý pohled přinesl v roce 2021 tým Leandra Casiraghiho v časopise Science Advances. Sledoval pomocí náramků skutečný spánek lidí v argentinských komunitách Toba/Qom, které žijí částečně bez elektřiny, a k tomu studentů ve městě ve Spojených státech. V nocích před úplňkem chodili sledovaní lidé spát později a spali kratší dobu.

Efekt byl nejsilnější tam, kde nemají elektrické světlo, a nejslabší ve městě.

Tím se otevírá vysvětlení, které s astrologií nemá nic společného. Za rozdílem stojí nejspíš samotné světlo. Před vynálezem žárovky byla noc před úplňkem jediná příležitost, kdy se venku dalo něco dělat i po setmění.

Kdo dnes spí za roletou v osvětleném městě, o tenhle vliv přichází.

A co nálada a rušné noci na pohotovosti?

Představa, že o úplňku se lidé chovají divněji, je stará a rozšířená mezi zdravotníky i policisty. Prověřovala se ale docela důkladně.

Nejznámější rozbor sestavili James Rotton a Ivan Kelly v roce 1985 pro časopis Psychological Bulletin. Sloučili výsledky 37 publikovaných i nepublikovaných studií a hledali souvislost mezi fází Měsíce a příjmy do psychiatrických zařízení, voláními na krizové linky, vraždami i dalšími trestnými činy. Žádnou nenašli.

Od té doby se objevily desítky dalších prací s podobným závěrem. Pocit, že „o úplňku je to tady jako v blázinci“, drží spíš tím, že si služby s úplňkem pamatujeme a ty ostatní ne.

Proč vám přesto připadá, že o úplňku spíte hůř

Vaše zkušenost není vymyšlená. Jen na ni působí několik věcí naráz.

Když víte, že je úplněk, špatnou noc si k němu přiřadíte. Když je úplněk a vyspíte se skvěle, neuloží se to nikam. Tomuhle výběru si člověk sám nezabrání, protože si ho neuvědomuje.

Roli hraje i to, že velký Měsíc na jasné obloze skutečně svítí. V ložnici bez těsných závěsů se to pozná, jasná noc navíc bývá spojená s vyšším tlakem a jiným počasím, takže se do toho míchá další proměnná.

A pak je tu očekávání. Kdo si večer řekne „dnes je úplněk, zase se nevyspím“, jde do postele napjatý. To samo o sobě usínání zhorší, ať už Měsíc svítí, nebo je zatažené.

Na co si dát pozor

Fáze Měsíce není důvod odkládat nebo přehodnocovat cokoli podstatného. Termín zákroku, plánovaný porod, důležité jednání ani rozhodnutí o vztahu podle úplňku neřešte.

Dlouhodobě špatný spánek patří k lékaři, ne do lunárního kalendáře. Když se nevyspíte několik týdnů v řadě, budíte se vyčerpaná nebo usínáte přes den, proberte to s praktickým lékařem. Měsíc za tím nestojí.

Opatrně také s produkty, které slibují lepší spaní „v souladu s lunárním cyklem“. Vliv Měsíce na spánek se nepodařilo spolehlivě doložit ani ve výzkumu, takže těžko na něm postavit doplněk stravy nebo přístroj.

Co si o úplňku odnést

Úplněk je jasně daný astronomický okamžik, který se dá spočítat na minuty dopředu. Letos jich je třináct a do konce roku vás čekají čtyři, ten poslední na Štědrý den brzy ráno.

Vliv na spánek zůstává otevřenou otázkou se slabými a rozpornými důkazy. Nejlepší vysvětlení, které zatím máme, ukazuje na světlo, ne na Měsíc samotný. Berte proto úplněk jako hezký důvod se večer podívat z okna, ne jako vysvětlení, proč se vám něco nepovedlo.

Až 26. září podvečer nastane ten zářijový, zkuste jednu věc. Nezmiňujte ho druhý den v práci a všimněte si, kolik lidí si na špatné spaní postěžuje samo od sebe.