Někdo vám kdysi řekl, že jednou to přijde, že se objeví ten správný člověk a všechno zapadne. Jenže roky utíkají, lidi kolem se zamilovávají, touží po sexu, řeší svody a přitahování, a vy u toho stojíte trochu mimo. Ne že by vám něco chybělo. Prostě ten tah, o kterém všichni mluví, u vás nefunguje stejně. Možná jste asexuál a v následujících řádcích si vysvětlíme, co to vlastně znamená.
Co znamená být asexuál?
Asexuál je člověk, který cítí malou nebo žádnou sexuální přitažlivost k druhým lidem. Vidí, že je někdo hezký. Dokáže ocenit, že má kamarádka sympatického partnera. Ale ta jiskra, která u ostatních spustí touhu po sexu, se u něj nezapálí, nebo jen velmi slabě.
Důležitý je rozdíl mezi dvěma věcmi, které se v běžné řeči pletou. Jedna je sexuální přitažlivost, tedy pocit, že chcete být s konkrétním člověkem sexuálně. Druhá je citová blízkost, touha po objetí, něze a partnerství. Asexuální člověk může toužit po druhé rovině úplně stejně jako kdokoliv jiný. Chce mít vztah, chce být zamilovaný, chce s někým sdílet život. Jen sex v tom nehraje tu roli, kterou by čekalo okolí.
Asexualita patří mezi sexuální orientace, stejně jako heterosexualita nebo bisexualita. Není to nemoc, kterou by šlo léčit, ani fáze, ze které člověk vyroste. Není to ani důsledek špatné zkušenosti nebo studu. U řady lidí jde o dlouhodobé nastavení, které se v průběhu života nemění.
Znamená asexualita odpor k sexu?
Tady se hodí zabrzdit, protože právě v tomhle bodě vzniká nejvíc nedorozumění. Lidé si často představí asexuála jako někoho, kdo sex nesnáší a štítí se ho. Tak to ale být nemusí.
Postoje k sexu se u asexuálních lidí liší dost výrazně:
- Někdo je vůči sexu odmítavý. Nechce ho a je mu nepříjemný.
- Někdo je neutrální. Sex ho neláká, ale nevadí mu, klidně ho podstoupí kvůli partnerovi.
- Někdo sex i praktikuje. Baví ho fyzicky nebo jako způsob, jak být blízko druhému, i když ho k tomu člověku netáhne sexuální přitažlivost.
Zapadá do toho i vztah k vlastnímu tělu. Část asexuálů masturbuje a má libido, tedy chuť na fyzické vybití, jen ji nesměřují k žádné konkrétní osobě. Jiní nic takového neprožívají. Ani jedno není správnější než druhé.
Proto nemá smysl asexuála poznávat podle toho, jestli měl někdy sex nebo jestli žije v manželství. Poznáte to jedině tak, že vám sám řekne, jak to prožívá.
Asexuál, celibát a nízké libido nejsou totéž
Tři pojmy, které se pletou skoro pořád. Rozdíl přitom stojí za pár vět, protože ušetří spoustu zbytečných hádek.
Celibát je rozhodnutí. Člověk sexuální přitažlivost cítit může, ale ze svého přesvědčení, z víry nebo z jiného důvodu se sexu vzdá. Kdykoliv se může rozhodnout jinak. Asexualita rozhodnutí není. Není co si zvolit, přitažlivost buď je, nebo není.
Nízké libido je oslabená chuť na sex, která má často nějakou příčinu. Únava, stres, hormonální změny, některé léky, deprese nebo problémy ve vztahu. Když příčina pomine, chuť se obvykle vrátí. Tady je namístě opatrnost. Pokud vám touha po sexu zmizela v nějakém období a dřív běžná byla, stojí za to probrat to s lékařem nebo gynekologem. Nemusí jít o orientaci, může jít o něco, co má řešení.
U asexuála žádná taková proměna neproběhla. Přitažlivost k druhým lidem nikdy nefungovala tak, jak popisuje okolí, a nechybí kvůli nemoci ani vyčerpání.
Jak vypadá asexuální spektrum?
Asexualita není přepínač na dvě polohy. Spíš pás, na kterém se lidé pohybují od úplné absence sexuální přitažlivosti až po její občasné a slabé záblesky. Pro některé polohy na tomhle pásu existují vlastní pojmy.
- Gray asexualita popisuje lidi, kteří přitažlivost zažívají zřídka nebo jen slabě. Objeví se párkrát za život, za výjimečných okolností, a jinak je klid.
- Demisexualita znamená, že se sexuální přitažlivost objeví až po vytvoření hlubší citové vazby. Na první pohled, podle vzhledu nebo u cizího člověka nepřichází vůbec. Tomuhle nastavení se věnujeme podrobněji v samostatném článku o demisexualitě.
Škála je jemnější, než by tři pojmy napovídaly, a spousta lidí se necítí být přesně v jedné škatulce. Někdo řekne, že je gray asexuál, protože nemá lepší slovo, jiný se v pojmech vůbec nehrabe a jen ví, že to má jinak než většina. Slovníček není povinnost. Slouží k tomu, aby lidé měli řeč, kterou popíšou vlastní prožívání, ne aby se do něčeho nutili.
Kolik podob má přitažlivost?
Aby to nebylo úplně jednoduché, přitažlivost sama o sobě není jeden pocit. Odborníci i samotná asexuální komunita ji rozdělují na několik rovin, protože právě to pomáhá vysvětlit zdánlivě protichůdné situace.
Nejčastěji se mluví o těchto podobách:
- Sexuální přitažlivost je touha po sexu s konkrétním člověkem.
- Romantická přitažlivost je touha být s někým v zamilovaném, partnerském vztahu, chodit spolu, budovat blízkost.
- Estetická přitažlivost je ocenění, že je někdo krásný, podobně jako oceníte pěkný obraz, bez touhy po čemkoliv dalším.
U většiny lidí jdou tyhle roviny ruku v ruce, a proto se slévají do jednoho pocitu. U asexuála se často rozpojí. Odtud pramení věty jako “zamiloval jsem se, ale sex nepotřebuju”. Není v tom rozpor. Romantická přitažlivost prostě funguje, ta sexuální ne.
Právě proto se u asexuálních lidí popisuje i takzvaná romantická orientace zvlášť. Někdo je romanticky heterosexuální, tedy touží po vztahu s opačným pohlavím, ale asexuální. Někdo je aromantický, netouží ani po romantickém vztahu. Kombinací je hodně a nedají se z člověka uhodnout dopředu.
Představte si kamarádku, která je celý život bez partnera a všem kolem to nedá spát. Zvou ji na rande, dohazují jí známé, litují ji. Přitom ona žádný vztah nechce a je spokojená. Aromantická asexuální žena takhle může žít naprosto naplněný život, jen ho staví na přátelství, rodině a věcech, které ji baví, ne na partnerství. Problém nemá ona, ale okolí, které si neumí představit, že by to šlo i jinak.
Odkdy člověk ví, že je asexuál?
Přesný okamžik většinou neexistuje. Nejde o den, kdy něco cvakne. Spíš o pomalé sčítání drobných situací, které si člověk začne dávat dohromady.
Často to začne v pubertě, respektive tím, že to v pubertě nezačne. Spolužáci najednou řeší, kdo se komu líbí, prohlížejí si fotky, jsou zamilovaní přes celou lavici. Asexuální teenager u toho bývá tak trochu jako pozorovatel. Předstírá, přidá se do řeči, možná si i vymyslí, že se mu někdo líbí, aby nevyčníval. Uvnitř má ale pocit, že mluví o něčem, co sám nezná.
Zádrhel je v tom, že v dospívání ještě nemá slovník. O asexualitě se ve škole většinou nikdo nezmíní, a tak si mladý člověk vysvětlení hledá jinak. Že je s ním něco špatně. Že je nezralý. Že jednou dospěje a přijde to. Léta pak stráví čekáním na něco, co nedorazí.
Uvědomění proto u řady lidí přichází až v dospělosti, klidně po třicítce, někdy až po jednom nebo dvou vztazích, které vypadaly normálně, ale něco v nich pořád nesedělo. Není na tom nic špatného. Pojmenovat vlastní prožívání se dá v jakémkoliv věku a nikdo nezmeškal žádný termín.
Můžou mít asexuálové vztahy?
Můžou a mají. Tohle je asi nejčastější omyl, se kterým se asexuální lidé setkávají, že jsou odsouzení k samotě.
Vztah asexuála a člověka, který sexuální přitažlivost běžně prožívá, funguje na domluvě. Někde je řešením otevřenější uspořádání, kde má partner prostor naplnit sexuální stránku jinde. Někde partneři sex mají a asexuálnímu člověku nevadí, protože ho bere jako blízkost s milovaným člověkem. Někde se sex neřeší skoro vůbec a vztah stojí na jiných věcech. Žádná z variant není ta jediná správná, záleží, co oběma vyhovuje.
Dvojice, kde jsou asexuální oba, tuhle otázku často řeší úplně jinak. Pro ně bývá úlevné, že nemusí nic vysvětlovat a předstírat.
Co bývá těžké, je začátek. Seznámení, kdy druhá strana čeká postupné sbližování směrem k sexu, může asexuála přivést do situace, kdy má pocit, že musí něco vysvětlovat hned na prvních schůzkách. Otevřenost se tu vyplácí víc než snaha to nějak přečkat a doufat, že si toho nikdo nevšimne.
Jak poznáte, že jste možná asexuál?
Neexistuje test, který by to potvrdil, a nikdo za vás nemá právo rozhodnout, co jste. Ale pár otázek vám může pomoct si věci ujasnit.
- Když ostatní mluví o tom, jak po někom fyzicky touží, máte pocit, že mluví o něčem, co sami neprožíváte?
- Přistihli jste se, že jste sex někdy dělali hlavně proto, že se to čekalo, ne protože jste sami chtěli?
- Dokážete se zamilovat a toužit po blízkosti, aniž byste zároveň toužili po sexu?
- Připadá vám, že vám nic nechybí, i když sex v životě neřešíte?
Pokud se v tom poznáváte, ještě to nemusí nic definitivně znamenat. Klidně si nechte čas. Nastavení se u některých lidí vyjasňuje pomalu a slovo, které dnes sedí, se za rok může zpřesnit. Nálepka není cíl, je to jen pomůcka.
A pozor na opačný extrém. Chvilkové ochladnutí zájmu o sex po porodu, v náročném období nebo ve vztahu, který skřípe, ještě nedělá z nikoho asexuála. Rozdíl je v tom, jestli jde o změnu oproti dřívějšku, nebo o něco, co u vás bylo odjakživa.
Co když je asexuál váš partner?
Někdy se role obrátí a to slovo řekne někdo, koho máte rádi. Bývá to okamžik, kdy se hlavou prožene spousta obav. Jestli za to nemůžete. Jestli vás ještě chce. Jestli to vydrží.
První věc, kterou stojí za to slyšet: asexualita partnera není odmítnutí vaší osoby. Neznamená, že vás nemá rád nebo že jste pro něj málo přitažliví. Znamená, že sexuální přitažlivost prožívá jinak, a to platilo dávno předtím, než jste se potkali.
Pár praktických záchytných bodů:
- Ptejte se, neodhadujte. Každý asexuál to má jinak. Zjistěte, jak to má konkrétně váš partner, ne jak to čtete o asexualitě obecně.
- Mluvte o sexu narovinu. Jestli je pro vás sex ve vztahu podstatný, řekněte to. Zamlčené potřeby dřív nebo později prasknou.
- Netlačte na proměnu. Snaha partnera “napravit” nebo ho k sexu přemlouvat vztahu spíš ublíží. Přitažlivost si vynutit nejde.
- Zvažte, co unesete. Je v pořádku zjistit, že vám určité uspořádání dlouhodobě nevyhovuje. To není zrada, to je poctivost k sobě.
Pokud spolu narazíte na hluché místo a nedaří se vám najít společnou řeč, může pomoct párová terapie nebo konzultace se sexuologem. Ne proto, aby někoho “vyléčil”, ale aby vám pomohl domluvit se na tom, jak spolu žít spokojeně.
Jak to říct blízkým?
Mluvit o asexualitě s rodinou nebo kamarády nemusí být žádné velké odhalení s dramatickou hudbou. Pro spoustu lidí to ani není téma, které by museli oznamovat. Ke slovu se dostane leda ve chvíli, kdy okolo dokola padá otázka, kdy už konečně někoho přivedete domů.
Pokud se do vysvětlování pouštíte, zjednodušte to. Nemusíte přednášet o spektru a romantických orientacích. Stačí říct, že vás lidé sexuálně nepřitahují a že to tak prostě máte. Kdo bude chtít vědět víc, doptá se.
Počítejte s reakcemi, které vás možná zamrzí. Blízcí lidé to občas berou jako fázi nebo jako signál, že jste ještě nepotkali toho pravého. Nemyslí to zle, jen jim chybí zkušenost s tímhle tématem. Nemá cenu se s nimi přetahovat hned. Někdy pomůže dát jim čas a nechat je zvyknout si.
A jedna věc, na kterou máte plné právo. Nikomu nic dlužní nejste. Svoje soukromí nemusíte otevírat zvědavým příbuzným ani lidem, kterým do toho nic není. Rozhodnutí, komu a kolik toho řeknete, je čistě na vás.
Na co si dát pozor
Pár věcí, které kolem asexuality zbytečně zamotávají hlavu, hlavně mladým lidem, kteří sami sebe teprve hledají.
Nespěchejte s nálepkou jako s definitivním verdiktem. Když si v sedmnácti řeknete, že jste asexuál, a ve dvaadvaceti to cítíte jinak, nic se nestalo a nikomu jste nelhali. Prožívání se vyvíjí.
Neberte asexualitu jako výmluvu, pod kterou se schová něco jiného. Pokud vám touha po blízkosti mizí spolu se smutkem, nechutí do života a únavou, mluvíme spíš o možné depresi než o orientaci. Tady je na místě obrátit se na lékaře, protože depresi lze léčit a stojí za to ji nepřehlížet.
Dejte si pozor i na okolí, které bude chtít radit. Věty typu “ty jsi ještě nepotkala toho pravého” nebo “to tě přejde” míří vedle a umí ublížit. Nemusíte se z ničeho zpovídat ani nikomu dokazovat, že to máte “opravdové”.
A na závěr jedna praktická věc do vztahu. Ať jste na kterékoliv straně, sexuální ladění se nedá uhádnout ani vysedět. Zeptat se a říct to nahlas je nepohodlné, ale ušetří vám to roky domýšlení. Nejlíp se totiž žije s člověkem, před kterým nemusíte hrát někoho, kým nejste.
