Nespíte, nemáte hlad a pořád kontrolujete telefon. Pak přijde den, kdy vás poprvé napadne, že si ten člověk čistí zuby nějak divně. Fáze zamilovanosti má docela dobře popsané tělesné pozadí, jen se o něm v magazínech píše většinou nepřesně. Co o něm výzkumy skutečně říkají a kdy nadšení obvykle opadá?
Začneme tím, co se dá měřit, a pak se podíváme na to, co lidé při zamilovanosti reálně prožívají. Tyhle dvě věci se totiž překrývají méně, než by se čekalo.
Co se v mozku děje, když se zamilujete
Nejcitovanější experiment k tomuhle tématu vedl tým Arthura Arona a Helen Fisher a publikoval ho v roce 2005 v odborném časopise Journal of Neurophysiology. Sedmnácti lidem ve věku 18 až 26 let, kteří byli podle vlastního popisu intenzivně zamilovaní jeden až sedmnáct měsíců, ukazovali v magnetické rezonanci střídavě fotku milované osoby a fotku známého člověka.
Rozdíl se objevil ve dvou oblastech. V pravé ventrální tegmentální oblasti, což je struktura v mozkovém kmeni, a v pravém nucleus caudatus. Obě patří k systému odměny a motivace a obě jsou bohaté na dopamin, tedy na přenašeč, který se v mozku podílí na chtění a na soustředěné pozornosti.
Přeloženo do lidské řeči: zamilovanost rozsvítí v mozku hlavně okruh motivace. Emoční oblasti tam hrají menší roli, než by lidé čekali. Proto je zamilovanost tak činorodá. Nevede k tomu, abyste si sedla a byla dojatá. Vede k tomu, abyste jela dvě hodiny vlakem kvůli dvěma hodinám u kávy.
Proč se vám ten člověk honí hlavou pořád dokola
Vtíravé myšlenky patří k zamilovanosti stejně jako motýli v břiše. Italská psychiatrička Donatella Marazziti k nim v roce 1999 publikovala v časopise Psychological Medicine studii, která se cituje dodnes. Porovnávala tři skupiny po dvaceti lidech. První tvořili lidé, kteří se zamilovali během posledních šesti měsíců. Druhou pacienti s neléčenou obsedantně kompulzivní poruchou, tedy s poruchou, u které se člověku vtírají myšlenky, kterých se nedokáže zbavit. Třetí byla kontrolní skupina, u čerstvě zamilovaných vyšla hustota vazebných míst serotoninového transportéru na krevních destičkách výrazně níž než u kontrol a přiblížila se hodnotám naměřeným u pacientů s obsedantně kompulzivní poruchou.
Ta studie se často cituje ve zkratce „zamilovanost se v mozku podobá obsesi“.
Sluší se dodat, co studie neříká. Měřila ukazatel na krevních destičkách, do mozku se tedy nedívala. Neříká nic o tom, jak dlouho ten stav trvá, ani o tom, jestli vám vztah vydrží.
Tip: Pokud právě prožíváte fázi, ve které nedokážete myslet na nic jiného, berte to jako informaci o svém stavu, ne o kvalitě toho vztahu. Intenzita a vhodnost partnera spolu nesouvisejí.
Tři systémy, které se v lásce potkávají
Helen Fisher se svými kolegy shrnula v roce 2006 v Philosophical Transactions of the Royal Society B model, který se od té doby používá nejčastěji. Popisuje u savců včetně člověka tři oddělené, ale propojené mozkové systémy:
- Chtíč – motivuje k vyhledávání sexuálních partnerů obecně, bez zaměření na konkrétního člověka.
- Přitažlivost, tedy romantická láska – vede k soustředění pozornosti na jednoho konkrétního člověka a k tomu, že vám na něm nadmíru záleží.
- Pouto, tedy partnerská vazba – motivuje k tomu zůstat spolu dost dlouho na to, aby se dala zvládnout rodičovská role.
Nejdůležitější část toho modelu bývá v populárních článcích vynechaná. Fisher tyhle systémy nepopisuje jako tři stupínky, po kterých se postupně stoupá. Popisuje je jako systémy, které mohou běžet nezávisle na sobě. Proto může být člověk sexuálně přitahovaný k jednomu, zamilovaný do druhého a citově navázaný na třetího. O charakteru to nevypovídá nic, jen se ty okruhy navzájem neřídí. Kdo tenhle model čte jako harmonogram vztahu, dojde k mylnému očekávání, že po zamilovanosti automaticky přijde pouto. Nepřijde. Pouto se buduje tím, co spolu ti dva prožijí a zvládnou.
Samotný uplynulý čas na to nestačí.
Jak fáze zamilovanosti obvykle probíhá
Tuhle část berte jako pozorování z poraden a z běžného života. Změřená není. Průběh se u lidí liší a časové údaje schválně neuvádíme.
- První týdny. Pozornost se zúží na jednoho člověka. Spíte míň, jíte míň, energie je zvláštně vysoká. Sebemenší zpráva vyvolá nepřiměřenou reakci. Zpětně tomuhle období lidé říkají, že „byli mimo“.
- Idealizace. Rozdíly mezi vámi se čtou jako doplňování se. Věci, které by u kamaráda vadily, působí jako roztomilá zvláštnost. Mozek v tomhle stavu doplňuje chybějící informace ve prospěch toho druhého.
- První praskliny. Přijde první zklamání, první nedorozumění, první večer, kdy vás štve. Část lidí to interpretuje jako konec lásky, přitom se jen obnovuje normální vidění.
- Rozhodovací fáze. Sem spadá otázka, jestli se vám ten člověk líbí i takový, jaký je ve všední středu. Tady se vztahy nejčastěji lámou.
- Přechod k poutu. Intenzita klesá, přibývá klidu a předvídatelnosti. Kdo si zvykl na dopaminové kolotoče, může tenhle klid číst jako ochladnutí.
Jak se zamilovanost projevuje navenek, včetně nenápadných signálů u lidí, kteří o ní nemluví, rozebíráme v článku o tom, jak se chová tajně zamilovaný muž. Co všechno předchází tomu, než se člověk vůbec zamiluje, shrnuje přehled seznamování a začátek vztahu.
Proč vás zrovna teď přitahuje zrovna on
Tuhle otázku výzkum uzavřenou nemá a odpovědi se různí. Fisher s kolegy v citované práci píšou, že romantická přitažlivost se u savců vyvinula jako mechanismus výběru partnera, tedy jako způsob, jak nasměrovat energii na jednoho jedince místo na všechny dostupné.
Co z toho plyne pro běžný život, si každý přeloží po svém. Užitečné je vědět, že ten výběr neprobíhá vědomě a že se dá jen omezeně ovlivnit rozumovými argumenty. Proto vám kamarádka může přesvědčivě vyjmenovat pět důvodů, proč vám ten člověk nedělá dobře, a vám to bude úplně jedno.
Neznamená to, že jste bezmocná. Znamená to, že rozhodnutí ve fázi zamilovanosti stojí za to odložit, dokud se pozornost zase nerozšíří. Vaše hodnocení situace se za tři měsíce může proměnit k nepoznání, aniž by se cokoli změnilo na tom druhém.
Kdy zamilovanost opadá
Poctivá odpověď zní, že přesné číslo neexistuje. Studie, které se zamilovaností zabývají, zachytily lidi v jednom okamžiku a roky je nesledovaly. Citovaná trvání se u jednotlivých prací liší.
Co se dá říct s jistotou: ta počáteční intenzita klesá u drtivé většiny párů a je to normální. Mozek nemůže roky udržovat stav zvýšené motivace a zúžené pozornosti, aniž by to člověka vyčerpalo.
Pokles intenzity neznamená, že vztah končí. Znamená, že se přesouváte do fáze, ve které vás nadšení dál neponese. Odteď vztah drží to, co si spolu vybudujete. Čím se ta fáze živí, rozebíráme v přehledu fungující vztah a v článku 5 jazyků lásky.
Čemu z „chemie lásky“ nevěřit
Kolem tohohle tématu koluje víc mýtů než u většiny jiných.
„Láska trvá tři roky.“ Tahle věta se do češtiny dostala jako název románu Frédérica Beigbedera z roku 1997. Žádná z výše citovaných studií podobné číslo neuvádí a odborný podklad za ním nestojí.
„Za všechno může hormon lásky oxytocin.“ Oxytocin se v souvislosti s vazbou skutečně zkoumá, ale popis typu „vyplaví se hormon a vznikne láska“ je zkratka. Práce, které se citují nejčastěji, popisují propojené systémy s více přenašeči. Žádný jeden spínač v nich nefiguruje.
„Zamilovanost jde poznat na magnetické rezonanci.“ Studie ukazovaly rozdíl v průměru za skupinu. Z jednoho snímku konkrétního člověka se nedá určit, jestli je zamilovaný, ani jestli mu vztah vydrží.
„Chemie buď je, nebo není.“ Silná okamžitá přitažlivost o dlouhodobé shodě neříká skoro nic. Řada lidí ji nejsilněji zažívá právě u partnerů, se kterými jim to opakovaně nefunguje.
„Když motýli přestali, není to ta pravá láska.“ Pokles intenzity zažije skoro každý pár a sám o sobě nic nevypovídá o tom, jak se k sobě ti dva hodí. Kdo tuhle větu bere vážně, mění partnery zhruba každý rok a dokola prožívá tutéž fázi.
Varování: Buďte opatrná u textů, které se odvolávají na feromony, na procenta úspěšnosti vztahů podle znamení nebo na „vědecky ověřený test kompatibility“. Původní studie za takovými tvrzeními obvykle chybí.
Jak poznat, že ze zamilovanosti roste něco trvalejšího
Několik praktických ukazatelů, které jsou užitečnější než měření motýlů:
- Umíte spolu vyřešit provozní věc, aniž by z toho byla scéna.
- Řeknete mu, že se vám něco nelíbilo, a nemusíte se na to připravovat tři dny.
- Baví vás spolu i nudný večer bez programu.
- Vidíte jeho slabiny a pořád tam chcete být.
- Nemusíte kvůli vztahu opustit kamarádky ani koníčky.
Rozdíl mezi zamilovaností a láskou a jaké podoby láska může mít, rozebíráme podrobně v článku co je láska. Jak se domluvit ve chvíli, kdy už vás euforie netáhne, popisuje text o komunikaci ve vztahu.
Na co si dát pozor
Ve fázi zúžené pozornosti se dělají špatná rozhodnutí. Stěhování po dvou měsících, společný úvěr, tetování se jménem. Počkejte s nevratnými kroky, dokud se vám nevrátí schopnost si na partnerovi všimnout i něčeho nepříjemného.
Nezaměňujte intenzitu za hloubku. Vztahy, ve kterých se střídají euforie a krize, bývají intenzivní hlavně proto, že jsou nejisté. A nepoužívejte vysvětlení „to jsou jen hormony“ na to, abyste přehlédla chování, které vám vadí. Vysvětlit se dá i nadšení, ale žárlivé kontrolování telefonu se tím nespraví.
Shrnutí
Zamilovanost se v mozku odehrává hlavně v okruhu odměny a motivace, a proto je tak činorodá a tak vtíravá. Model Helen Fisher rozlišuje chtíč, romantickou přitažlivost a pouto jako tři systémy, které běží nezávisle na sobě, takže po zamilovanosti automaticky nepřichází trvalá vazba. Přesná doba, po které nadšení opadá, ve výzkumech není a věta o třech letech pochází z názvu románu. Pokles intenzity berte jako přechod do fáze, kterou už drží dohoda a společný provoz. A ve fázi zamilovanosti odložte nevratná rozhodnutí na později.
