Zeptejte se pěti lidí na nejlepší romantický film a dostanete pět odpovědí, které spolu skoro nesouvisejí. Někdo chce černobílou klasiku, někdo potřebuje v úterý večer něco, u čeho se usměje, a někdo si pustí tragédii schválně, protože se potřebuje vybrečet. Pořadí od jedničky do čtrnáctky by tady bylo k ničemu. Co si tedy pustit, když víte hlavně to, jak se cítíte?

Proč vám žádný žebříček romantických filmů nesedne celý

Romantika je asi nejosobnější filmový žánr, jaký existuje. Co jednoho dojme, druhému připadá přeslazené, a platí to i mezi dvěma lidmi, kteří spolu bydlí patnáct let. Hodně přitom rozhoduje, kdy jste film viděli poprvé. Titanic v šestnácti a Titanic ve čtyřiceti jsou dva jiné zážitky, i když jde o stejný film.

Následující výběr proto není soutěž. Je to čtrnáct titulů rozdělených podle toho, na co má člověk večer chuť, a u každého je poznámka, komu sedne a komu naopak ne. Roky a režiséry jsme ověřovali v encyklopedických zdrojích, ne po paměti, a záměrně neuvádíme, kde se dá co pustit. Ta informace se mění po měsících.

Dvě věci ve výběru schválně chybí. Vánoční romance, protože ty si zaslouží vlastní seznam a v listopadu na sníh ještě nikdo nemá náladu, a podrobnější přehled romantických komedií, kterých je tolik, že by přebily všechno ostatní. Zůstaly z nich jen dvě, bez kterých by seznam nedával smysl.

Konce neprozrazujeme.

Klasiky, které zestárly dobře

Casablanca (1942, režie Michael Curtiz). Film, který získal tři Oscary včetně sošky za nejlepší film a za režii, a přesto se nechová jako pomník. Rick provozuje bar v marockém městě plném lidí na útěku a jednou večer mu do něj vejde žena, kterou kdysi miloval. Že ji pořád má rád, pochopíte během minuty. Zbytek filmu je o tom, co s tím udělá, protože milostná linka je tady propletená s válkou a s rozhodováním, které bolí. Pusťte si ho, pokud si myslíte, že staré filmy jsou nudné, protože tenhle má tempo, jaké by dnes leckterá romance záviděla.

Prázdniny v Římě (Roman Holiday, 1953, režie William Wyler). Princezna uteče z programu oficiální návštěvy a stráví den v Římě s americkým novinářem, který nejdřív tuší hlavně dobrý článek. Audrey Hepburnová za tuhle roli dostala Oscara a je vidět proč. Film je lehký, ale ne hloupý, a končí jinak, než čekáte od pohádky. Sedne vám, když chcete něco okouzlujícího bez sladké dochuti.

Romance pro křídlovku (1966, režie Otakar Vávra). Náš první český zástupce a rovnou trochu náročnější. Vávra natočil film na motivy stejnojmenné básnické skladby Františka Hrubína, který se podílel i na scénáři, a je to na výsledku znát. Příběh letní lásky mezi mladíkem a dívkou od kolotočů, s Jaromírem Hanzlíkem a Zuzanou Cigánovou, se vypráví obrazy a náladou spíš než dějem. Kdo od filmu čeká svižný spád, bude se nudit. Kdo má rád poezii a vzpomínání, tady najde jeden z nejkrásnějších českých filmů o první lásce.

Českých romantických filmů je ostatně míň, než by člověk čekal, a ty povedené mají něco společného. Velkou vášeň v nich obvykle vystřídá všední soužití, pouť, pivovar, letní odpoledne u vody. Není to slabší romantika. Je jiná a v tomhle přehledu ji potkáte dvakrát.

Když chcete něco lehčího a s dobrou náladou

Romantické komedie by si zasloužily vlastní přehled, tady proto zůstaly jen dva tituly, bez kterých se žádný seznam neobejde.

Když Harry potkal Sally (When Harry Met Sally…, 1989, režie Rob Reiner, scénář Nora Ephronová). Celý film stojí na jedné otázce: můžou spolu muž a žena vydržet kamarádit, aniž do toho vstoupí něco jiného? Ephronová za scénář dostala cenu BAFTA a byla nominovaná na Oscara. Dialogy jsou tak dobré, že se film dá pustit i podruhé jen kvůli nim. Hodí se na večer, kdy chcete film, u kterého se smí mluvit.

Notting Hill (1999, režie Roger Michell, scénář Richard Curtis). Majitel malého londýnského knihkupectví a světová filmová hvězda, Hugh Grant a Julia Robertsová. Předvídatelné? Naprosto. Je to součást dohody, kterou s divákem tenhle typ filmu uzavírá, a Notting Hill ji plní poctivě, s britským humorem a dobře napsanými vedlejšími postavami. Když vás dráždí nepravděpodobné zápletky, nechte ho být.

Velké tragické lásky, po kterých se špatně usíná

Varování: tahle část je na brekot. U dvou z nich se navíc těžko mluví o zápletce, aniž byste tušili, kam to spěje, takže pokud je neznáte a chcete si zachovat překvapení, přeskočte rovnou na další nadpis. Konkrétní konce tady ale nikde neprozrazujeme.

Titanic (1997, režie James Cameron). Jedenáct Oscarů, mimo jiné za nejlepší film. Jak dopadne loď, víte předem, a právě proto to celé bolí. Zamilovanost Jacka a Rose sledujete s vědomím, kolik jim zbývá času. Někoho odradí délka a pár patetických replik, jiný ho má za nejsilnější zážitek z kina svého života.

Zkrocená hora (Brokeback Mountain, 2005, režie Ang Lee). Podle povídky Annie Proulxové z roku 1997, tři Oscary a Zlatý lev z Benátek. Dva mladí muži se potkají při hlídání ovcí v horách a jejich vztah se pak táhne dvěma desítkami let, manželstvími a mlčením. Film je pozoruhodně zdrženlivý, city se v něm skoro nevyslovují nahlas, a o to hůř se dýchá. Heath Ledger v něm odvedl výkon, který se dodnes připomíná.

Zápisník jedné lásky (The Notebook, 2004, režie Nick Cassavetes). Podle románu Nicholase Sparkse, s Ryanem Goslingem a Rachel McAdamsovou v mladé dvojici a s Jamesem Garnerem a Genou Rowlandsovou v rámcové linii ze současnosti. Sentimentální je přiznaně a bez omluv. Když snesete velká gesta a déšť ve správnou chvíli, dostanete přesně to, kvůli čemu jste si film pustili. Když máte nízkou toleranci k patosu, tenhle vás rozčílí.

Komorní filmy pro dva, kde se skoro jenom mluví

Před úsvitem (Before Sunrise, 1995, režie Richard Linklater). Američan a Francouzka se potkají ve vlaku a domluví se, že spolu stráví jednu noc ve Vídni. Nic víc se nestane. Chodí po městě a povídají si o životě, o smrti, o rodičích a o tom, jestli tohle vůbec někam vede. Ethan Hawke a Julie Delpyová hráli stejné postavy ještě dvakrát, ve filmech Před soumrakem (2004) a Před půlnocí (2013), pokaždé po devíti letech, takže s nimi můžete zestárnout. Málokterá romance si dovolí ukázat, co s láskou udělá čas.

Věčný svit neposkvrněné mysli (Eternal Sunshine of the Spotless Mind, 2004, režie Michel Gondry, scénář Charlie Kaufman). Oscar za původní scénář a jeden z mála filmů, které o rozchodu vyprávějí nechronologicky a naruby. Jim Carrey tu nedělá grimasy, Kate Winsletová hraje ženu, po které vám zůstane v hlavě modrá barva vlasů. Zápletka s vymazáváním vzpomínek na bývalý vztah zní jako sci-fi, funguje ale jako přesný popis toho, co člověk dělá po rozchodu. Nepouštějte si ho unavení, chce to soustředění.

Postřižiny (1980, režie Jiří Menzel, do kin v únoru 1981). Hrabalovská předloha, pivovar za první republiky, Magda Vášáryová jako Maryška a Jiří Schmitzer jako Francin. Je to romance o manželství, ne o zamilování, a v české kinematografii je taková vzácnost. Smyslnost, chuť k jídlu, k pivu a k životu, a mezi tím muž, který svou ženu miluje a zároveň jí nerozumí. Když hledáte film, u kterého se dá být v dobré náladě i po dvaceti letech společného soužití, tenhle je dobrá volba.

Novější romantické filmy, které stojí za jeden večer

La La Land (2016, režie Damien Chazelle). Šest Oscarů, mimo jiné za režii a za hlavní ženskou roli, a sedm Zlatých glóbů. Muzikál o pianistovi a začínající herečce v Los Angeles, kteří se milují a zároveň jdou každý za něčím svým. Barvy, tanec na silnici, zpívání. Kdo zpívání ve filmu nesnáší, ať to nezkouší, vyhnout se mu tady nedá. Kdo mu dá šanci, dostane romanci, která je chytřejší a smutnější, než vypadá z plakátu.

Portrét dívky v plamenech (Portrait de la jeune fille en feu, 2019, režie Céline Sciamma). Cena za scénář z festivalu v Cannes a Queer Palm. Malířka přijíždí na bretaňský ostrov v 18. století, aby tajně portrétovala mladou šlechtičnu před domluvenou svatbou. Musí si ji pamatovat, aniž smí přiznat, proč se dívá. Film je téměř bez hudebního doprovodu a je z něj cítit každý pohled. Pomalý, ale ne prázdný.

Minulé životy (Past Lives, 2023, režie Celine Song). Nominace na Oscara za nejlepší film i za původní scénář. Dvě děti ze Soulu, které si byly blízké, se rozdělí kvůli stěhování rodiny a znovu se potkají až jako dospělí v New Yorku. Vypráví se tu hlavně o tom, co se nestalo, a o životě, který člověk nežil, protože se kdysi rozhodl jinak. Tichý film. Když jste někdy přemýšleli, kde asi je ta jedna dávná láska, tenhle vás dostane.

Na co si dát pozor při výběru

  • Nálada rozhoduje víc než hodnocení – vysoké procento na filmové databázi vám neřekne, jestli chcete v neděli večer brečet, nebo se smát. Vyberte nejdřív náladu, teprve pak titul.
  • Neplánujte tragédii na těžký den – Zkrocená hora nebo Minulé životy po náročném týdnu člověka spíš srazí, než uleví. Na takový večer je lepší Notting Hill.
  • Nečtěte předem podrobné anotace – u romantických filmů bývají popisky až nezdravě upovídané a spoustu zvratů vyzradí dřív, než pustíte první scénu.
  • Zjistěte si dopředu délku – Titanic patří k nejdelším titulům v tomhle přehledu a v jedenáct večer to nedopadne dobře.
  • Rozmyslete si titulky, nebo dabing – u starších filmů existuje víc verzí a jedna vám může sednout výrazně líp než druhá. U novějších zahraničních titulů bývají titulky jistota.
  • Nevnucujte film partnerovi jako zkoušku – „musíš to vidět, jinak mě nikdy nepochopíš“ je nejjistější cesta k tomu, aby ho nenáviděl. Nabídněte dva filmy a nechte vybrat.

Tip: pokud si vybíráte na společný večer a chuť máte každý jinou, střídejte se po filmech. Jeden večer vaše volba, druhý jeho, bez komentářů a bez protáčení očí. Funguje to líp než hledání kompromisu, který nakonec netěší nikoho.

Čím začít, když si nemůžete vybrat

Když nevíte vůbec nic, pusťte si Casablanku. Je přes osmdesát let stará a pořád to drží, takže zjistíte, jestli chcete klasiku, nebo něco současného. Pro večer ve dvou, kdy chcete i mluvit, je nejlepší volba Před úsvitem. A jestli hledáte film, který si pustíte a už na něj nikdy nezapomenete, začněte u Minulých životů.

Poslední praktická věc. Romantické filmy se nemusí sledovat jen ve dvou. Spousta z těch nejlepších je hlavně o rozhodování, o promarněném čase a o tom, co se s láskou dělá dál, a na to se dobře kouká i sám, s dekou a s telefonem odloženým v jiné místnosti.