Zadáte do vyhledávače „hormonální nerovnováha“ a vysype se na vás nabídka bylinných kapek, testů ze slin a kúr, které slibují srovnat celé tělo za měsíc. Hormony samotné jsou přitom docela nezáživná věc. Tělo je vyrobí ve žláze, pošle je krví jinam a tam předají zprávu.

Které z nich řídí ženské tělo nejvíc, kdy se mění bez jakéhokoli vašeho přičinění a co má smysl si nechat změřit?

Co hormony v těle vlastně dělají?

Národní zdravotnický informační portál (NZIP), který provozuje Ministerstvo zdravotnictví, v článku Hormony: základní informace popisuje hormony jako tělu vlastní chemické látky, jejichž úkolem je přenášet signály z jedné buňky do druhé. Fungují jako přenašeči zpráv mezi orgány a tkáněmi. Hormon se přitom neváže na cokoli. Každý má svoje cílové buňky s receptory, na které pasuje jako klíč do zámku. Teprve po navázání se v buňce spustí řetězec reakcí.

Řídicí centrum tvoří hypotalamus a hypofýza v mozku. Celý systém běží na zpětné vazbě. Když je hormonu moc, tělo jeho tvorbu utlumí. Když ho je málo, přidá. Nadbytek nese odborné označení hyperfunkce, nedostatek hypofunkce. Obojí umí nadělat pořádnou paseku.

Hormonální rovnováha proto znamená průběžné dolaďování, které tělo dělá samo a vy o něm většinu času nevíte. Nastavit ji jednou provždy nejde.

Estrogen a progesteron: dvojka, která drží cyklus

Ženskými pohlavními hormony se nejčastěji myslí estrogeny a gestageny. Rejstřík NZIP popisuje estrogeny jako steroidní hormony, které řídí třeba změny v děloze před ovulací a v pubertě mají na svědomí rozvoj sekundárních pohlavních znaků. Hlavní tři nesou název estradiol, estriol a estron. Progesteron vzniká podle článku NZIP o menstruačním cyklu ve vaječnících, konkrétně ve žlutém tělísku, a to až v druhé polovině cyklu. Řídí průběh cyklu a udržuje rané fáze těhotenství.

Kolísání obou hladin je normální a odehrává se každý měsíc znovu. Co se v jednotlivých týdnech děje a proč se energie mění, aniž byste na svém režimu cokoli změnila, rozebírá text o fázích menstruačního cyklu. Základ celého tématu najdete v článku menstruační cyklus a co je normální.

Kortizol: hormon, kterému se křivdí

Kortizol vzniká v kůře nadledvin a odtud jde do krevního oběhu.

Heslo Kortizol v rejstříku NZIP ho řadí mezi stresové hormony a mezi steroidními hormony ho zařazuje ke glukokortikoidům. Účinků má podle stejného hesla celou řadu: podílí se na přeměně cukrů, tuků i bílkovin, ovlivňuje krevní tlak a tlumí zánět. Bez kortizolu byste ráno nevstala z postele.

Potíže dělá až dlouhodobě zvýšená zátěž. A pak výklad, který se kolem kortizolu nabaluje. Pro „únavu nadledvin“ jako skutečné onemocnění podle americké endokrinologické společnosti Endocrine Society neexistuje vědecký důkaz, přestože se pod tímhle názvem prodávají celé balíčky přípravků. Společnost upozorňuje, že kdo tuhle nálepku přijme, riskuje, že se skutečná příčina únavy nenajde. Co kortizol v těle dělá, kdy se stres obrátí proti vám a jaké testy dávají smysl, rozebírá článek stres a kortizol.

Štítná žláza: hráč, na kterého se zapomíná nejčastěji

Hypotyreóza, tedy snížená funkce štítné žlázy, zpomalí tělesné funkce. Přijde únava, pocit chladu, zácpa. Přidá se i psychika: nezájem, nevýkonnost, potíže se soustředěním i s pamětí. NZIP v článku o onemocněních štítné žlázy uvádí, že asi ve 20 % případů se objeví deprese. Později přibývá váha, kůže je suchá, vlasy vypadávají a nehty se lámou.

Opačný stav, hypertyreóza, postihuje podle téhož článku častěji mladší ženy. Projeví se jemným třesem rukou, bušením srdce, svalovou slabostí, nervozitou a podrážděností.

Obojí odhalí odběr krve. Když se vám tenhle výčet nepříjemně potkává s tím, jak se poslední měsíce cítíte, řekněte to praktickému lékaři. Štítná žláza patří k prvním věcem, které lékař při takových potížích nechá zkontrolovat.

Přechod: hormony se mění, i když neuděláte nic

Podle článku NZIP o přechodu začíná kolem 40. roku funkce vaječníků klesat a produkce progesteronu i estrogenů postupně slábne.

Průměrný věk menopauzy je podle stejného zdroje 51 let. Mezi těmi dvěma čísly je zhruba deset let, ve kterých se v těle mění spousta věcí a ženy si je vysvětlují stresem nebo prací. NZIP pro období mezi čtyřicítkou a padesátkou používá název premenopauza. Perimenopauza, o které se mluví nejčastěji, nastupuje až kolem padesáti let.

Celé období shrnuje článek menopauza a přechod. O prvních signálech píšeme v textu o perimenopauze, o konkrétních projevech pak v příznacích menopauzy.

Kdy za potížemi stojí konkrétní diagnóza

Nepravidelný cyklus, akné, obtížné hubnutí a mužský typ ochlupení dohromady někdy ukazují na PCOS, tedy syndrom polycystických vaječníků. NZIP ho v článku o syndromu polycystických ovarií označuje za nejčastější hormonální poruchu u žen. Diagnóza podle něj stojí na dvou ze tří kritérií: porucha menstruačního cyklu, hyperandrogenismus (převaha mužských hormonů) a četné cysty na vaječnících viditelné na ultrazvuku. Podrobně o něm píšeme v článku o PCOS. Když menstruace nepřijde a těhotenství nepřipadá v úvahu, projděte si možné důvody v textu o vynechání menstruace. Přehled příznaků, se kterými se vyplatí objednat ke gynekologovi, dává článek o hormonální nerovnováze u žen.

Diagnózu vám ani jeden z těch textů nedá. Poslouží spíš jako příprava na to, co budete v ordinaci popisovat.

Má smysl si nechat hormony změřit?

Má, ale ne z vlastní iniciativy a ne kdykoli. Hladiny se během cyklu mění, takže u některých hormonů rozhoduje i den odběru. Který parametr se má měřit a kdy, určí lékař podle toho, co ho na vašich potížích zajímá.

Domácí testy ze slin a soupravy objednané z internetu tuhle úvahu nenahradí. Výsledek dorazí bez kontextu a bez někoho, kdo ho umí zařadit k tomu, co se s vámi děje.

Než někam zavoláte, sepište si, co se změnilo a jak dlouho to trvá. Datum poslední menstruace, délku několika předchozích cyklů, léky i přípravky, které berete. Jak preventivní prohlídka probíhá a s čím na ni nečekat, popisuje článek gynekologie a prevence.

Na co si dát pozor

Kolem hormonů se točí velký trh a většina jeho slibů nemá oporu.

  • Doplněk stravy není lék – NZIP v článku o doplňcích stravy uvádí, že doplňky mají formu podobnou léčivům, léčivé látky ale většinou obsahovat nesmějí. Slib, že přípravek nemoc vyléčí nebo jí předejde, na obalu doplňku podle potravinového práva být nesmí.
  • Léčebné tvrzení na obalu znamená porušení pravidel – Státní zemědělská a potravinářská inspekce mezi typickými nedostatky u doplňků stravy jmenuje takzvané léčebné tvrzení, které výrobku přisuzuje léčebné účinky. Když přípravek slibuje, že vám „srovná hormony“, berte to jako varování.
  • Přípravky umí narazit na léky, které berete – NZIP jako příklad takové interakce uvádí extrakt z ginkgo biloba a warfarin na ředění krve. Než začnete brát několik věcí najednou, projděte je s lékařem nebo lékárníkem.

Co u doplňků dává smysl a kdy je lepší jít nejdřív na odběr, rozebírá text vitamíny a minerály pro ženy.

Kudy dál

Když si z celého tématu odnesete jedinou věc, ať je to tahle: hormonální rovnováha se nedá koupit v lékárně ani nastavit jídelníčkem. Všímejte si toho, co se u vás proti obvyklému stavu změnilo. Obrat v cyklu, spánku, váze nebo náladě, který drží několik týdnů, patří k lékaři.

Celou rubriku i s prevencí mapuje rozcestník zdraví a tělo ženy.