Málokterá žena je se svými prsy stoprocentně spokojená.

Jedné připadají malá, druhé zase nesouměrná, a obě si častěji představují, jak by měla vypadat „ta správná“ prsa, než jak vlastně vypadají ta jejich. Většina těch představ pochází z reklam a upravených fotek, ne z toho, jak prsa doopravdy rostou a fungují. Co je u velikosti a tvaru prsou skutečně normální, a co je jen mýtus, který zbytečně nosíte v hlavě?

Z čeho se prsa vlastně skládají?

Prso není jeden kus tkáně, ale směs tří různých materiálů. Uvnitř je mléčná žláza, rozdělená do patnácti až dvaceti laloků, ze kterých se při kojení tvoří mléko. Kolem žlázy je tuk, který prso zaobluje a hlavně určuje jeho objem. Všechno pak drží vazivo, mimo jiné takzvané Cooperovy vazy, které fungují jako přirozená „podpěra“ a s věkem postupně povolují. Podle anatomického přehledu na portálu WikiSkripta, který spravuje 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, se přirozené tvary prsou tradičně dělí na několik základních typů: kulatý, plochý, slzovitý, tedy postupně se rozšiřující směrem dolů, nebo mírně ochablejší. Žádný z nich není medicínsky „lepší“ než jiný, jde jen o to, jak je u konkrétní ženy rozložený tuk a vazivo. Velikost prsu přitom vůbec nemusí odpovídat velikosti žlázy uvnitř.

Musí mít obě prsa stejnou velikost?

Ne, a týká se to naprosté většiny žen. Podle článku sítě klinik EUC, který připravil MUDr. Petr Váša, primář radiodiagnostického oddělení EUC Kliniky v Ústí nad Labem, lze určitou asymetrii velikosti nebo umístění prsou zjistit asi u 90 procent žen. Sama o sobě neznamená žádné zdravotní riziko, jde jen o to, jak se tuk a žláza v těle rozložily už od puberty. Ke stejné kategorii běžných odchylek patří i vpáčená bradavka od narození nebo prso, které se vyvinulo méně než to druhé. Pokud vás rozdíl mezi stranami trápí esteticky, dá se to řešit s plastickým chirurgem.

Kdy a jak prsa vlastně rostou?

Vývoj prsní žlázy obvykle začíná mezi osmým a třináctým rokem věku, v průměru kolem jedenácti let, a patří k prvním viditelným signálům blížící se puberty. Podle klasifikace v datových standardech Ministerstva zdravotnictví ČR, kterou zpracovala pediatrička a specialistka na dětský růst Hana Krásničanová, trvá celý proces zhruba čtyři roky a dokončuje se v průměru kolem patnáctého roku. „V průměru“ je tu ale to hlavní slovo. Reálný věk se u jednotlivých dívek liší o několik let na obě strany, a to, kdy prsa „dorostou“ do konečné podoby, ovlivňují geny, hmotnost i celkový tělesný vývoj. Není tedy nic neobvyklého na tom, když jedna spolužačka vypadá ve dvanácti jako dospělá žena a druhá čeká na první změny ještě ve čtrnácti. I po dokončení hlavního růstu se prso ještě roky mírně proměňuje, ovlivní ho třeba výkyv hmotnosti nebo hormonální antikoncepce.

Ovlivní velikost prsou to, kolik mléka budete mít, až budete kojit?

Ne, a tenhle mýtus dokáže zbytečně otrávit těhotenství nejedné ženě s menšími prsy. Množství mléka určuje hlavně to, jak často a jak intenzivně dítě saje, ne velikost prsu navenek. Sání spouští v mozku hormon prolaktin, který tvorbu mléka nastartuje, a oxytocin, který ho pak pomáhá uvolnit. Čím častěji se žláza vyprazdňuje, tím víc se jí do dalšího kojení stihne vytvořit. Velikost prsu je přitom hlavně otázka tuku kolem žlázy: jak popisuje anatomický přehled na WikiSkriptě, samotná velikost prsu vůbec nemusí odpovídat množství žlázové tkáně uvnitř. Žena s menšími prsy tak může mít žlázy stejně, nebo i víc, než žena s prsy o dvě čísla většími.

Dá se velikost nebo tvar prsou změnit cvičením, kosmetikou nebo pozicí spaní?

Přímo ne. Prso samo o sobě žádnou svalovinu neobsahuje, sedí jen na prsním svalu, latinsky musculus pectoralis. Posilování hrudníku zpevní a mírně nadzvedne oblast pod prsy, tvar žlázy a tuku uvnitř ale nezmění. S krémy a masážemi je to podobné: pokožku prokrvíte a promastíte, na velikost prsu samotného to ale vliv nemá. Co tvar prsou v čase skutečně mění, je hmotnost, hormony a vazivo, které roky postupně povoluje.

Proč se prsa v průběhu života tolik mění?

Prsa nejsou statický orgán, mění se prakticky celý život. Během menstruačního cyklu kolísají hladiny hormonů, a řadě žen pár dní před menstruací prsa citelně ztěžknou nebo zcitliví. Víc o tom, jak menstruační cyklus funguje a co všechno v těle ovlivňuje, najdete v samostatném článku. Když citlivost nebo bolest prsou neustupuje ani po menstruaci, nebo se objevuje jinak než obvykle, přečtěte si, kdy bolest prsou neškodí. Výrazně se prsa promění hlavně v těhotenství a při kojení: žláza se pod vlivem hormonů placenty a prolaktinu zvětšuje a připravuje se na tvorbu mléka. Po skončení kojení se část této tkáně zase zmenší, a to je jeden z důvodů, proč se tvar prsou po mateřství často mírně změní. Podobný, jen pomalejší proces probíhá kolem menopauzy: žlázová tkáň postupně ustupuje a nahrazuje ji tuk, vazivo ztrácí pevnost. Nic z toho není chyba ani problém, jen běžný pohyb tkáně, který se dřív nebo později týká úplně každé ženy.

Existuje „ta správná“ podprsenka, nebo jde hlavně o pocit?

Univerzální velikost neexistuje, a to platí i uvnitř jedné značky: podprsenka od jednoho výrobce v čísle 75B sedí úplně jinak než stejné číslo od jiného. Tvar košíčku, materiál i střih ramínek se liší tak, že srovnávat jen podle čísel a písmen nemá velký smysl. Číslo se mění i v čase, klidně i bez velkého výkyvu hmotnosti, a podprsenku, kterou jste si naposledy nechaly změřit před lety, je tak dobré čas od času přeměřit znovu.

Tip: Dobře padnoucí podprsenka nezanechává rýhy na ramenou, košíček nepřebývá ani netlačí a pásek vzadu vede vodorovně, ne nahoru. Pokud aktuální velikost nesedí ve všech těchto bodech najednou, zkuste o číslo výš nebo níž, i kdyby vám to napoprvé přišlo zvláštní.

Na co si dát pozor

Změny popsané výše jsou postupné a týkají se obou stran zhruba stejně. Pozornost si zaslouží spíš to, co se objeví najednou, jen na jedné straně, nebo spolu s bulkou, vtažením kůže či bradavky. V takovém případě se vyplatí neplánovanou prohlídku neodkládat a objednat se dřív, ne čekat na termín pravidelné kontroly. Přesný postup, jak si prsa doma sama vyšetřit krok za krokem, popisuje samostatný článek, tady se mu záměrně nevěnujeme do detailu.

Co s tím, když se vám vlastní prsa nelíbí?

Fotky v reklamách i na sociálních sítích ukazují jen úzký výřez toho, jak prsa můžou vypadat, často upravený v aplikaci. V realitě je tvarů, velikostí i barevných odstínů bradavek stejně široká škála jako typů obličejů, a žádný z nich není ten „špatný“. Pokud vám vlastní tělo dlouhodobě vadí natolik, že kvůli němu kazíte náladu nebo se vyhýbáte plavkám či sexu, nepomůžou na to jen fakta o anatomii. Pomoct může spíš práce na tom, jak se k sobě celkově stavíte, a tomu se podrobně věnuje článek o sebelásce a přijetí vlastního těla.

Shrnutí

Prsa rostou, mění se a stárnou celý život, a to, jak vypadají zrovna teď, je jen jeden bod na dlouhé křivce, ne finální verze, kterou je třeba obhajovat. Asymetrie, různá velikost bradavek nebo prsa, která nejsou „učebnicově“ kulatá, patří k naprosté většině žen, ne k výjimkám. Pozornost si zaslouží hlavně náhlá a jednostranná změna, ne to, že se vaše tělo neshoduje s fotkou z reklamy. Co jste možná brala jako nedostatek, bývá obyčejná lidská různorodost.