Vlastní prsa zná každá žena jinak. Jedna ví, že má na levé straně hmatnou žlázovou tkáň, která před menstruací bolí, druhá netuší, jak její prsa vlastně „normálně“ vypadají a cítí se na dotek. Právě na tom stojí samovyšetření prsou: dělejte ho pravidelně a všímejte si, co je pro vás obvyklé.
Co samovyšetření prsou dokáže a co ne
Pravidelné hmatání a prohlížení prsou vám pomůže poznat, jak vaše tělo normálně vypadá a jaké je na dotek. Díky tomu spíš zaznamenáte změnu, ať je to nová bulka, vtažená kůže nebo výtok z bradavky. Neznamená to ale, že samovyšetření dokáže nahradit mamografii. Podle Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) platí, že ani samovyšetření, ani pohmatové vyšetření lékařem nemohou mamografii nahradit. Mamograf odhalí i změny, které prstem nikdy nenahmatáte, protože jsou příliš malé nebo leží hluboko v tkáni.
NZIP uvádí i jedno méně příjemné číslo: zhruba 80 % hmatných nálezů, které se potvrdí jako zhoubné, objeví ženy samy a náhodou. Jenže v tu chvíli už bývají v pokročilém stadiu. Samovyšetření je tedy doplněk, ne náhrada pravidelné prevence.
Podle NZIP také přehled studií (Cochrane) ukázal, že samovyšetření nesnižuje úmrtnost na rakovinu prsu a zvyšuje počet biopsií. Zbytečné to není, ale spolehnout se jen na něj nemůžete.
Od kolika let ho dělat?
Podle NZIP by měla pravidelné měsíční samovyšetření prsou provádět každá žena přibližně od 25 let věku. Ženy s genetickou predispozicí, tedy třeba s výskytem rakoviny prsu v blízké rodině, mohou začít už od 18 let.
Pokud máte v rodině matku, sestru nebo babičku, které rakovinou prsu nebo vaječníků onemocněly, zmiňte to gynekologovi při první prohlídce. Rodinná anamnéza ovlivňuje, jestli by pro vás mělo smysl začít se sledováním dřív nebo jestli by pro vás mohlo být vhodné i genetické poradenství.
Do 25 let na svá prsa nemusíte zapomínat. Mladší ženy si je mohou občas prohmatat také, pravidelné měsíční vyšetření ale NZIP doporučuje až od zmíněného věku.
Kdy v cyklu je nejlepší čas?
Nejvhodnější dobou je týden po začátku menstruace. Žlázová tkáň je v tomto období měkčí a méně citlivá, takže se dá dobře prohmatat bez rušivé bolestivosti, kterou spousta žen zažívá těsně před menstruací.
Prsa totiž nejsou po celý měsíc stejná. Hormony estrogen a progesteron během cyklu kolísají a s nimi i množství tekutiny a hustota žlázové tkáně. Týden před menstruací bývají prsa citlivější, plnější a hrudkovitější, což zrovna ve chvíli, kdy chcete odhalit novou změnu, spíš mate než pomáhá. Proto se doporučuje vybrat si dobu, kdy je tkáň naopak nejklidnější.
Tip: Zkuste si samovyšetření zafixovat na konkrétní den, třeba pátý den cyklu. Pravidelnost pomáhá víc než snaha si vzpomenout „někdy v týdnu“.
Pokud už menstruaci nemáte, vyberte si jeden pevný den v měsíci a držte se ho, doporučuje to i NZIP. Klidně ho spojte s něčím, co už děláte pravidelně, třeba s prvním dnem v měsíci nebo s výplatním termínem.
Jak na samovyšetření prsou krok za krokem
Postup má dvě části, prohlížení očima a hmatání rukou. Obě dělejte v klidu, ideálně bez spěchu, nejlépe v koupelně nebo ložnici, kde vás nic neruší.
- Prohlídka před zrcadlem – Postavte se před zrcadlo, paže volně podél těla. Podívejte se na tvar, velikost a symetrii prsou. Nemusí být stejná, to je běžné, ale všímejte si, jestli se něco nezměnilo oproti minule.
- Prohlídka se zvednutýma rukama – Zvedněte obě paže nad hlavu a znovu se prohlédněte. Sledujte, jestli se na kůži neobjevují důlky, vtažení nebo zarudnutí, které tam předtím nebyly.
- Prohlídka s rukama v bok – Opřete dlaně o boky a lehce napněte prsní svaly. Tahle poloha někdy odhalí vtažení kůže, které v uvolněném postoji nevidíte.
- Hmatání vstoje nebo v koupelně – Namydlené prsty se po vlhké kůži lépe posouvají. Konečky prstů, ne celou dlaní, prohmatejte prso krouživými pohyby, postupně od podpaží po celou plochu prsu až k bradavce.
- Hmatání vleže – Lehněte si na záda, pod rameno na vyšetřované straně si dejte polštář nebo srolovaný ručník a paži zvedněte za hlavu. V této poloze se tkáň rozprostře rovnoměrněji a bulky se hůř schovávají.
- Kontrola bradavky – Jemně stiskněte bradavku a všimněte si, jestli se neobjevuje výtok, který tam předtím nebyl.
- Kontrola podpaží – Nezapomeňte prohmatat i oblast podpaží a prostor mezi prsem a podpažím, kde bývají uzliny, které souvisejí s odtokem mízy z prsu.
Nebojte se, že uděláte něco špatně. Důležitější než dokonalá technika je pravidelnost. Čím častěji si prsa takhle projdete, tím snáz poznáte, co je u vás obvyklé.
Čeho si při samovyšetření všímat
Ne každá změna znamená problém, ale některé signály stojí za pozornost lékaře:
- Nová bulka nebo zatvrdnutí – hlavně pokud je tvrdší než okolní tkáň a nemizí ani po menstruaci.
- Vtažení kůže nebo bradavky – místo, které se propadá dovnitř místo obvyklého tvaru.
- Zarudnutí, vrásčitá kůže připomínající pomerančovou kůru – zvlášť pokud se objeví bez zjevné příčiny a nezmizí za pár dní.
- Výtok z bradavky mimo těhotenství a kojení – zejména pokud je krvavý nebo vychází jen z jednoho prsu.
- Bulka v podpaží – zvětšené uzliny, které tam předtím nebyly.
- Necitlivost nebo bolest na jednom místě, která se opakuje – hlavně pokud není spojená s cyklem.
Žádný z těchto příznaků automaticky neznamená rakovinu. Většina bulek u mladších žen jsou cysty nebo nezhoubné nádory, například fibroadenomy. Přesto platí jednoduché pravidlo, že novou nebo přetrvávající změnu neignorujte a ukažte ji lékaři.
Co dělat, když něco najdete
Prvním impulzem bývá strach. Než ale propadnete panice, zkuste si zapsat, co přesně jste nahmatala, kde přesně to je a jestli se to mění podle fáze cyklu.
Objednejte se ke svému gynekologovi a popište mu přesně, co jste zjistila. Nečekejte na příští plánovanou prohlídku, pokud vás nález znepokojuje. Gynekolog obvykle rozhodne, jestli stačí sledování, nebo je potřeba doplňující vyšetření, třeba ultrazvuk nebo mamografie mimo běžný screeningový termín.
Ve většině případů se nález ukáže jako neškodný. Cysty, tedy dutinky vyplněné tekutinou, se mění podle cyklu a bývají celkem časté hlavně u mladších žen. Podobně časté jsou fibroadenomy, tedy pevné, ale nezhoubné hrudky, které se u mladších žen objevují víc než u starších. I tak má smysl každou novou bulku nechat posoudit odborníkem, ne se spoléhat na vlastní odhad.
Na čekání na termín u lékaře se dá dívat i jinak, než jako na týdny úzkosti. Zapisujte si, jestli se nález mění, zmenšuje nebo naopak roste, a tenhle záznam vezměte s sebou na vyšetření. Konkrétní pozorování pomůže lékaři víc než popis „je tam něco divného“.
Hustá žlázová tkáň a mamografie
Mladší ženy mívají hustší žlázovou tkáň než ženy po menopauze, a to samovyšetření i mamografii trochu komplikuje. Hustší tkáň se na mamografickém snímku i na dotek chová jinak než tuková tkáň, která postupem věku převažuje.
To je i důvod, proč se doporučení pro screening liší podle věku a proč mladším ženám s hustší tkání může lékař v některých případech doporučit doplňkové vyšetření ultrazvukem. O tom, jestli je u vás vhodné, rozhoduje vždy gynekolog nebo mamolog podle konkrétního nálezu, ne obecné doporučení z internetu.
Mýty o samovyšetření, které se pořád drží
„Když nic necítím, je všechno v pořádku.“ Tenhle mýtus je nebezpečný hlavně proto, že spoustu časných změn prstem vůbec nenahmatáte. Samovyšetření je doplněk k mamografii, ne důkaz, že je vše v pořádku, ani když nic nenajdete.
„Bolest prsou znamená, že je něco špatně.“ Ve skutečnosti bývá bolest prsou nejčastěji spojená s cyklem, hormonální antikoncepcí nebo těsnou podprsenkou, ne s rakovinou. Rakovina prsu ve včasném stadiu naopak bolet obvykle nebývá, což je jeden z důvodů, proč se na samotný pocit nedá spoléhat. Tématu bolesti prsou a jejích běžných příčin se budeme věnovat v samostatném článku.
„Mladé ženy rakovinu prsu nedostávají, takže samovyšetření nemá smysl.“ Riziko se s věkem zvyšuje, ale netýká se výhradně starších žen, hlavně pokud v rodině máte výskyt této diagnózy. Právě proto NZIP doporučuje začít s pravidelným samovyšetřením už kolem 25. roku věku.
„Když mám hustou tkáň, samovyšetření mi stejně k ničemu není.“ Hustší tkáň dělá hmatání o něco obtížnější, ale neznamená, že je zbytečné. Pravidelnost vám i tak pomůže poznat, co je pro vaše konkrétní prsa obvyklé.
Jak si samovyšetření nezapomenout udělat
Pravidelnost je u samovyšetření důležitější než dokonalá technika, a přesně pravidelnost bývá to, co ženám nejvíc chybí. Pomůže spojit ho s něčím, co už v životě děláte automaticky.
Připomínku v mobilu, poznámku v diáři nebo jednoduše sprchování v konkrétní den v týdnu, to všechno funguje jako spouštěč, který vám pomůže na samovyšetření nezapomenout. Nejde o to dělat ho dokonale, ale dělat ho vůbec a pravidelně.
Jak zapadá do celkové prevence
Samovyšetření prsou je jen jedna vrstva prevence. Druhou tvoří pravidelná gynekologická prohlídka, při které lékař prsa vyšetří klinicky, a třetí mamografický screening, na který jsou ženy v Česku zvané podle věku. O tom, co všechno preventivní gynekologická prohlídka obsahuje a jak často na ni chodit, píšeme podrobně v článku o gynekologické prohlídce a prevenci.
Mamografie dokáže odhalit změny dřív, než je nahmatáte prstem. Podle NZIP běží mamografický screening od 45 let věku. Aktuální podmínky pozvání, od kterého jste na screening zvaná, včetně intervalu mezi vyšetřeními, vám řekne gynekolog nebo praktický lékař.
Tyhle tři vrstvy prevence se doplňují, ne nahrazují. Samovyšetření vás naučí znát vlastní tělo, gynekologická prohlídka přidá odborný pohled a mamografie odhalí, co je pod povrchem.
Žádná z těchto vrstev sama o sobě nedává stoprocentní jistotu, a to je v pořádku. Cílem prevence není odstranit riziko úplně, ale zvýšit šanci, že se případný problém odhalí v době, kdy se dá řešit nejlíp.
Na co si dát pozor
Nepanikařte při každé nerovnosti. Prsa nejsou symetrická koule, mají přirozeně hrudkovitou strukturu, která se navíc mění podle fáze cyklu. Důležitější než hledat dokonalou hladkost je porovnávat aktuální stav s tím, co je pro vás obvyklé.
Nespoléhejte se na samovyšetření jako na jediný způsob prevence. I když nic nenahmatáte, nevynechávejte gynekologickou prohlídku ani mamografický screening, na který vás zve zdravotní systém podle věku.
Co si zapamatovat
Nejlepší čas na samovyšetření je týden po začátku menstruace, postup zahrnuje prohlídku očima i hmatání vstoje a vleže. Prevenci samo nenahradí, takže ho doplňte gynekologickou prohlídkou a mamografií podle věku. Novou nebo přetrvávající změnu ukažte lékaři, i kdyby šlo jen o jistotu.
