Ráno otevřete oči a první myšlenka je, jak vydržet do večera. Věci, které vás dřív bavily, vám neříkají nic. Únava nezmizí ani po víkendu, ani po dovolené. Spousta žen v tomhle stavu funguje měsíce a bere ho jako svou povahovou vadu nebo lenost. Přitom může jít o depresi, tedy o nemoc, kterou lékaři umí léčit.
Podle čeho se pozná, co s ní dokáže odborná péče a kam zavolat, když je nejhůř?
Jedna věc rovnou na začátek. Nic z toho, co si tady přečtete, nenahradí vyšetření. Diagnózu stanoví lékař, ne článek ani dotazník na internetu.
Čím se deprese liší od smutku
Smutek má většinou důvod a časem odejde. Rozejdete se, zemře vám někdo blízký, přijdete o práci. Je vám mizerně, brečíte, a pak se to pomalu srovná.
Deprese se chová jinak. Národní zdravotnický informační portál ji popisuje jako stav se sklíčeností, ztrátou zájmu, netečností, pocitem beznaděje a stažením z kontaktu s lidmi. Nálada je dole i ve dnech, kdy se objektivně nic zlého nestalo.
Hranicí bývá čas a dopad na běžný den. Když stav drží týdny a začne vám ubírat z práce, ze vztahů i z péče o sebe, patří to k lékaři. Ne až tehdy, kdy už to „nejde vydržet“.
Jak deprese vypadá zblízka
Podoby se u jednotlivých lidí liší. Mezi tím, co lékaři sledují, bývá:
- Trvale snížená nálada – smutek, prázdno nebo podrážděnost, která drží většinu dne a většinu dní.
- Ztráta zájmu a radosti – nebaví vás ani to, co dřív fungovalo spolehlivě.
- Únava a snížená výkonnost – běžné úkoly zaberou dvakrát tolik energie než dřív.
- Změny spánku – buď se budíte ve tři ráno a už neusnete, nebo naopak prospíte půlku dne. NZIP upozorňuje, že u některých forem deprese se objevuje právě zvýšená potřeba spánku a přibývání na váze.
- Změny chuti k jídlu – jídlo nemá chuť, nebo se naopak jí pořád.
- Zhoršené soustředění a rozhodování – přečtete odstavec třikrát a stejně nevíte, co v něm bylo.
- Pocity viny a vlastní bezcennosti – vnitřní hlas, který všechno vykládá ve váš neprospěch.
- Tělesné potíže – bolesti hlavy, zad, žaludku, které nemají jasné vysvětlení.
Nemusíte mít všechno a nemusíte být „dost špatně“ na to, abyste o tom s někým mluvila. Sociální stažení je přitom zrádné. Čím hůř člověku je, tím míň lidí kolem sebe pustí, a tím víc si ubere z toho, co by mu pomohlo.
Proč se u žen deprese diagnostikuje častěji
NZIP uvádí, že deprese je u žen diagnostikována přibližně dvakrát častěji než u mužů. Zároveň platí, že muži si výrazně častěji sáhnou na život. Část toho rozdílu tedy nejspíš dělá i to, kdo o potížích mluví a kdo za lékařem dojde.
U žen se depresivní nálady popisují v souvislosti s menstruačním cyklem, s obdobím po porodu a s přechodem. NZIP k tomu poctivě dodává, že není jasné, jestli hlavní roli hrají hormony, nebo životní okolnosti, které k těmhle obdobím patří.
Praktický dopad je jednoduchý. Když vám je dlouhodobě zle po porodu nebo v přechodu, nemusí to být „prostě těžké období“. Řekněte o tom lékaři.
Co dokáže léčba
Léčba deprese má podle NZIP tři fáze, a to akutní, pokračovací a udržovací. U lehkých a středně těžkých epizod se dá nasadit psychoterapie nebo léky. U těžkých stavů by měla být psychoterapie vždy v kombinaci s medikamenty.
Počítejte s tím, že to potrvá. Pokračovací léčba trvá zhruba čtyři až devět měsíců a udržovací léčba by měla podle NZIP trvat alespoň dva roky. Právě proto je vysazování léků na vlastní pěst tak riskantní.
Když se po pár týdnech cítíte líp, znamená to, že léčba zabírá, ne že skončila.
Za kým jít? Praktický lékař je rozumný první krok, zná vaši anamnézu a poradí, kam dál. Psychiatr je lékař, který může předepsat léky a vede léčbu. Klinický psycholog a psychoterapeut pracují s vámi rozhovorem.
Přehled ambulancí najdete na mapě péče na NZIP, včetně kontaktů na odborné společnosti.
Jak podpořit někoho, kdo depresí prochází
Věty typu „vzchop se“ nebo „jiní jsou na tom hůř“ spolehlivě nepomáhají. Fungují spíš drobnosti, které nic nevyžadují.
- Nabídněte konkrétní pomoc místo obecné. Ne „ozvi se, kdybys něco potřebovala“, ale „ve čtvrtek přivezu večeři“.
- Zůstaňte v kontaktu, i když druhá strana neodpovídá. Krátká zpráva bez nároku na odpověď udělá víc než dlouhý rozbor.
- Nabídněte doprovod k lékaři. Objednat se je pro člověka v depresi často ta nejtěžší část.
- Nepřebírejte roli terapeuta. Blízkost a trpělivost jsou to, co můžete dát vy.
Když máte podezření, že člověk myslí na sebevraždu, neobcházejte to. Zeptejte se přímo a klidně, zůstaňte s ním a volejte pomoc.
Kam volat, když je zle
Tahle čísla si uložte do telefonu, ideálně dřív, než je budete potřebovat.
- Linka první psychické pomoci 116 123 – nonstop a zdarma po celé ČR, pro dospělé v psychické krizi. Provozuje ji organizace Cesta z krize.
- Linka bezpečí 116 111 – nonstop a zdarma pro děti a studenty do 26 let.
- Linka pro rodinu a školu 116 000 a Senior linka 800 157 157 – nonstop, zdarma.
- Tísňová linka 155 nebo 112 – při bezprostředním ohrožení života.
Volat můžete i jako blízký člověk, který si neví rady, jak někomu pomoct. Linky jsou anonymní a nemusíte mít „dost vážný“ důvod.
Na co si dát pozor
Online testy depresivity berte jen jako podnět k tomu zajít k lékaři. Nic víc neumí a špatný výsledek vás jen vyděsí.
Alkohol jako uklidnění na noc vypadá jako pomoc, ale spánek rozbíjí a náladu druhý den srazí ještě níž. Podobně opatrně přistupujte k volně prodejným přípravkům a bylinkám. I „přírodní“ preparát se nemusí snášet s léky, které užíváte, tak o něm řekněte lékaři.
A pozor na zaručené rady z internetu, které slibují, že depresi vyřeší studená sprcha, doplněk stravy nebo jeden víkendový kurz. Léčba deprese je nudnější a pomalejší, zato má za sebou data.
Čím začít tenhle týden
Objednejte se k praktickému lékaři a řekněte na objednání rovnou, že jde o psychický stav. Než tam půjdete, zapisujte si čtrnáct dní jednou větou denně, jak se cítíte, jak jste spala a co jste zvládla. Lékaři to pomůže víc než snaha vzpomenout si na místě.
A jestli čtete tenhle text kvůli někomu jinému, začněte tou nejobyčejnější věcí. Zavolejte mu a domluvte se, že k lékaři pojedete spolu.
