Kamarádce, se kterou se znáte patnáct let, napíšete k narozeninám a odpověď přijde za tři dny, dvě slova a srdíčko. Navrhnete, že byste se zase viděly, a ona odepíše „určitě, ozvu se“. Neozve. Po půl roce pořád nevíte, jestli jste něco pokazila, nebo jestli něco skončilo, aniž by to kterákoli z vás řekla nahlas. Zahraniční studie napovídají, z jakých důvodů přátelství končí, a pět otázek níže pomůže rozlišit, jestli má smysl se ozvat.
Tichý konec přátelství může být těžší nést než otevřenou hádku. U hádky aspoň víte, na čem jste. U ticha vám zbývají jen domněnky, a ty se v noci umějí pořádně rozjet. Co o takových koncích zjistili výzkumníci a co z toho plyne pro vás?
Je normální, že se dlouholeté přátelství vytratí?
Podle dat z Nizozemska ano, a dokonce dost běžně.
Sociolog Gerald Mollenhorst a jeho kolegové se v rámci projektu „Where friends are made“ zeptali 1 007 lidí ve věku 18 až 65 let, kdo patří do jejich nejbližšího okolí. Zajímali je důvěrníci, tedy lidé, se kterými probíráte důležité věci, a praktičtí pomocníci, kteří vám třeba pomohou se stěhováním. Po sedmi letech se výzkumníci vrátili k 604 z původních účastníků. Podle tiskové zprávy nizozemské vědecké agentury NWO z roku 2009 zůstalo v síti jen 48 % původních lidí a ve stejné roli dokonce jen 30 %. Zajímavé je, že průměrná velikost sítě se skoro nezměnila. Lidé tedy o blízké nepřicházeli bez náhrady, jen se jim kruh postupně obměňoval.
Pozor na jednu věc: šlo o muže i ženy a o celou síť blízkých lidí, ne jen o kamarádky. Neznamená to, že každá žena za sedm let přijde o polovinu přítelkyň. Znamená to, že obměna lidí kolem nás je běžná a že když se jedno dlouhé přátelství vytratí, nemusí to být vaše osobní selhání.
Česká data k tomuto tématu chybí, všechna zjištění v tomto článku pocházejí ze zahraničí.
Postupně, nebo naráz: jak by lidé přátelství ukončili?
Na to se zaměřil Menelaos Apostolou z University of Nicosia. V první části studie z roku 2023 se zeptal 225 řecky mluvících účastníků, jak by ukončili přátelství, o které už nestojí. Sesbíral 43 různých způsobů. Ve druhé části pak 469 účastníků hodnotilo, jak ochotně by který z nich použili. Lidé byli ochotnější přátelství ukončit postupně než naráz. Ochotnější k postupnému konci byli ti, kdo mají vyšší takzvanou přívětivost, tedy sklon být vstřícný a vyhýbat se střetům.
Jedno upozornění je fér říct hned. Apostolouovy studie stojí na dotaznících. Zjišťují, co lidé říkají, že by udělali a co považují za důvod, nejde o pozorování skutečných konců přátelství.
I tak to může pomoct vám. Pokud se kamarádka místo rozhovoru pomalu stahuje, nemusí to znamenat, že jste provedla něco strašného. Podle dotazníků je postupný konec pro mnoho lidí přijatelnější než konec naráz.
Jaké důvody konce přátelství lidé uvádějí?
Apostolou se v dřívější studii s kolegyní Keramari (časopis Evolutionary Behavioral Sciences, 2021) ptal přímo na důvody. Od 133 řecky mluvících účastníků získali 55 důvodů, proč lidé přátelství ukončují. Dalších 557 lidí je pak hodnotilo a výzkumníci je seskupili do čtyř okruhů:
- Sobectví – druhý jen bere a nic nevrací. Tento okruh vyšel jako nejdůležitější.
- Partnerský vztah – jedna z dvojice si najde partnera a přátelství ustoupí do pozadí.
- Nedostatek častého kontaktu – lidé se přestanou vídat a vztah vyschne.
- Názory okolí – přátelům nebo rodině se kamarádka nelíbí a jejich hlas zapůsobí.
Muži a ženy i různé věkové skupiny se v hodnocení většiny okruhů lišili, směr těchto rozdílů ale shrnutí studie neuvádí.
Druhý pohled nabízí nizozemský tým. V odborném článku z roku 2014 (Social Networks) Mollenhorst, Volker a Flap uvádějí, že důležitým důvodem zániku mnoha vztahů je nedostatek příležitostí se potkávat. Když zmizí místo, kde jste se vídaly, ať je to práce, škola dětí nebo stejná ulice, vztah často ztratí půdu pod nohama.
Podobnou věc naznačila malá britská studie autorů Robertse a Dunbara z univerzit v Chesteru a Oxfordu. Sledovala třicet maturantů ve věku 17 až 19 let z jednoho velkého anglického města (15 dívek), kteří končili střední školu, a to po dobu 18 měsíců. Citová blízkost ke kamarádům klesla víc u těch, kdo odešli na vysokou školu. Přitom nezáleželo na tom, jestli studovali doma, nebo jinde. Rozhodovala změna prostředí, ne kilometry.
Vytratilo se to, nebo se něco stalo?
Tohle rozlišení se vyplatí udělat dřív, než napíšete jakoukoli zprávu. Projděte si v klidu tyto otázky:
- Změnilo se prostředí? Odešla jedna z vás z práce, přestěhovala se, děti přešly do jiné školy? Pak jde spíš o vytrácení.
- Kdy jste spolu naposledy opravdu mluvily? Ne lajk pod fotkou, ale rozhovor. Pokud je to měsíce, kontakt možná jen vyschl.
- Proběhlo něco, co se nedořešilo? Ostřejší výměna názorů, nesplněný slib, situace, kdy jedna z vás potřebovala pomoc a druhá nepřišla.
- Jak vypadalo dávání a braní? Pokud jste dlouho táhla vztah hlavně vy, nebo naopak spíš ona, mohla se nahromadit únava. Proč se ten, kdo pořád dává, nakonec nemá o koho opřít, rozebírá článek Pomáhám všem, ale mně nikdo.
- Má nový vztah? Nový partnerský vztah patří mezi důvody, které lidé v dotaznících uváděli.
U postupného vytrácení (méně kontaktu, změna prostředí) dává obnovení kontaktu dobrý smysl, protože příčinou bylo hlavně to, že se cesty rozešly. U úmyslného konce, kdy za tím stojí pocit sobectví nebo nedořešený konflikt, samotné častější psaní nejspíš nepomůže.
Co podle výzkumu pomáhá blízkost udržet?
Zpátky k britské studii Robertse a Dunbara. Účastníci vyplnili dotazník o celé své síti na začátku, po devíti a po osmnácti měsících. Ukázalo se, že pokles kvality přátelství zmírňovalo úsilí, které do něj lidé vložili. A tady je zajímavý rozdíl: u dívek v této malé studii pokles blízkosti nejvíc brzdil častější kontakt a rozhovory, u chlapců spíš společné činnosti.
Je to jedna studie na třiceti mladých lidech na prahu dospělosti, nikoli výzkum žen ve středním věku. Nabízí ale nápad, který stojí za vyzkoušení.
Tip: Pokud vám na přátelství záleží a cítíte, že se vzdaluje, zkuste místo reakcí na sociálních sítích obyčejný telefonát nebo hlasovou zprávu. Rozhovor, ve kterém se ptáte a posloucháte, nese víc než desítky srdíček pod fotkami.
Proč ztráta dlouholeté kamarádky tolik bolí?
Odpověď částečně nabízí americký výzkumník Jeffrey Hall z University of Kansas. V roce 2018 publikoval v Journal of Social and Personal Relationships dvě studie. V první vyplnilo online dotazník 355 dospělých, kteří se během posledního půl roku přestěhovali a hledali nové přátele. Ve druhé sledoval 112 prváků univerzity po čtyřech a po sedmi týdnech.
Z jeho odhadů vyplývá, že ze známé se stane kamarádka zhruba po 50 hodinách společného času (rozpětí 40 až 60 hodin). Přítelkyní se stává asi po 90 hodinách (80 až 100) a blízkou přítelkyní po více než 200 hodinách. Jde o odhad z dotazníků, ne o stopky.
I tak to dobře vysvětluje, proč vás odmlčení kamarádky z gymnázia nebo z mateřské tolik zasáhne. Nepřicházíte o jeden kontakt v telefonu. Přicházíte o stovky hodin společných rozhovorů, smíchu a vzpomínek, které nová známost za pár týdnů nedožene. Smutek, vztek i lítost, které cítíte, k tomu přirozeně patří.
Ozvat se, nebo nechat být?
Když vám vychází, že se přátelství spíš vytratilo, než že by se něco stalo, ozvěte se. Jedna přímá otázka může udělat víc práce než dlouhý dopis.
Vyhněte se výčitkám. Věta „Ty se mi vůbec neozýváš“ druhou stranu spíš zatlačí do obrany. Zkuste to jinak: „Mám pocit, že jsme se od sebe vzdálily, a chybíš mi. Stalo se něco, nebo je to jen tím, jak se nám rozběhly životy?“ Dáváte tím kamarádce možnost odpovědět bez ztráty tváře, ať je pravda jakákoli.
Na co si dát pozor:
- Netlačte na okamžitou odpověď – nechte jí čas, i několik dní.
- Nepište sérii zpráv – jedna upřímná zpráva stačí. Další a další jen zvyšují tlak.
- Nepřepisujte minulost – i když přátelství skončí, roky, které jste spolu prožily, tím neztrácejí hodnotu.
Když ani na přímou otázku nic nepřijde, dopřejte si čas na smutek. Pokud zjistíte, že vás vztah spíš vyčerpával a ponižoval, podívejte se na signály ubližujícího vztahu, platí i pro přátelství. A až budete mít chuť poznávat nové lidi, inspiraci najdete v článku o tom, jak si v dospělosti najít kamarádky.
Kdy si říct o pomoc?
Smutek po ztrátě blízké kamarádky je normální. Pokud ale přetrvává, stahujete se od ostatních nebo se cítíte dlouhodobě osaměle, nenechávejte si to pro sebe.
Zavolat můžete na Linku první psychické pomoci 116 123. Provozuje ji Cesta z krize, z. ú., je zdarma a anonymní a telefon funguje nonstop (v noci v pohotovostním režimu). K 12. 11. 2026 běží i chat, v úterý až čtvrtek od 13 do 18 hodin, v pátek až pondělí a o svátcích od 8 do 13 hodin. Linka se věnuje i vztahovým potížím, takže nemusíte čekat, až bude „dost zle“. Stačí, že vám ticho od kamarádky nedá spát.