Týden před menstruací se rozbrečíte u reklamy, druhý den byste rozdala pár facek a k tomu vás bolí prsa i hlava. Pak přijde krvácení a všechno se srovná. Tenhle scénář má jméno, jmenuje se PMS, a u části žen jde o víc než o nepříjemné dny.
Kde je hranice a co s tím?
Premenstruační syndrom se dá do velké míry předvídat. Právě proto se s ním dá pracovat, aniž byste čekala, až to samo přejde.
Co je PMS a kdy začíná?
Pojem premenstruační syndrom zahrnuje podle Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) různé potíže, které se objevují každý měsíc, vždy před menstruací.
Načasování je pro PMS typické. Příznaky obvykle začínají několik dní až dva týdny před menstruací a zhoršují se až do jejího začátku. Mizí se začátkem krvácení, případně jeden až dva dny po něm.
Tohle je současně nejjednodušší způsob, jak PMS odlišit od jiných potíží. Když vás bolí hlava nebo jste podrážděná celý měsíc a menstruace na tom nic nemění, o PMS nejde.
Podle NZIP se druhá polovina cyklu, čas od ovulace do začátku menstruace, drží mnohem stálejšího rozmezí, obvykle 14 až 15 dní. Délka celého cyklu se přitom nejčastěji pohybuje mezi 24 a 38 dny. Když si zapisujete první den krvácení, umíte si docela přesně spočítat, kdy se máte na horší dny připravit.
Jaké příznaky k PMS patří?
Seznam je dlouhý a u každé ženy vypadá jinak. NZIP dělí příznaky na tělesné a psychické.
Mezi tělesné patří bolesti, zadržování vody v tkáních, únava, migrény, poruchy chuti k jídlu a trávicí potíže. Do téhle skupiny spadá i pocit napětí v prsou a nadýmání, které spousta žen popisuje jako „jsem o dvě čísla větší“.
Psychické příznaky bývají tou náročnější částí. NZIP uvádí výkyvy nálad, plačtivost, depresivní náladu, podrážděnost, úzkost a poruchy spánku. Většinu žen premenstruační syndrom v životě nijak výrazně neomezuje. U 3 až 8 procent žen jsou ale příznaky tak závažné, že nemohou pracovat, chodit do školy nebo se věnovat běžným denním činnostem. To už není otázka vůle a vzchopení se.
Čím se PMDD liší od běžného PMS?
Zkratka PMDD označuje premenstruační dysforickou poruchu. NZIP ji popisuje jako obzvláště závažnou formu PMS.
Rozdíl je hlavně v psychice. Ženy s PMDD velmi trpí psychickými příznaky, konkrétně depresemi, podrážděností, plačtivostí a úzkostí. Každý měsíc jim to rozbije fungování v práci i doma.
Ženy s PMDD to často popisují podobně. Pár dní mají pocit, že se na ně sesypal celý život, hádají se s partnerem kvůli maličkostem a pak s údivem sledují, jak se druhý den po začátku menstruace všechno vrátí do normálu. Ten kontrast bývá to nejmatoucnější, protože svádí k závěru, že si za to člověk může sám.
Jedna věc je podstatná.
PMDD je diagnóza a stanovit ji může jedině lékař. Žádný dotazník na internetu ani aplikace na sledování cyklu to nezvládnou. Pokud v sobě popis výše poznáváte, je to důvod objednat se ke gynekologovi.
Partnerovi nebo rodině pomůže vědět, že jde o pravidelně se opakující stav vázaný na cyklus, bez toho si okolí vysvětlení hledá samo a obvykle špatně.
Když vás úzkost provází i mimo dny před menstruací, jde nejspíš o samostatné téma. Praktické techniky rozebírá text o tom, jak se zbavit úzkosti.
Jak lékař pozná, o co jde?
Základ odvedete sama a je jednoduchý. NZIP doporučuje vést si deník, do kterého si zaznamenáváte, kdy se příznaky objevují, a to alespoň dva až tři měsíce.
Bez záznamů se v ordinaci obtížně popisuje, jestli se potíže vážou na cyklus, nebo trvají pořád. Paměť si tady dělá, co chce. Většina žen si po měsíci vybaví jen ten nejhorší den.
Do deníku si zapisujte:
- První den každého krvácení.
- Které dny přišly potíže a jak byly silné, klidně na stupnici od jedné do desítky.
- Které příznaky převažovaly, tedy jestli šlo spíš o bolest, nebo o náladu.
- Co jste kvůli tomu nezvládla, například jestli jste zůstala doma.
Tip: Stačí poznámky v telefonu nebo papírový diář. Aplikace na cyklus to umí taky, jen si ověřte, jestli půjde záznam ukázat lékaři nebo vytisknout.
PMS, nebo bolestivá menstruace?
Tyhle dvě věci se pletou často, protože se u některých žen překrývají. Rozdíl je v načasování a v tom, co převažuje.
PMS přichází před menstruací a s krvácením odchází. Bolestivá menstruace, odborně dysmenorea, se naplno projeví na začátku krvácení a její intenzita podle NZIP vrcholí první den menstruace. Bolest bývá v podbřišku a vyzařuje do zad nebo do nohou, přidat se může bolest hlavy, nevolnost, zácpa nebo průjem. I tady jsou čísla vyšší, než by člověk čekal. Podle NZIP se 10 až 20 procent dívek a žen cítí kvůli menstruačním bolestem natolik špatně, že nemohou pracovat či chodit do školy.
Ještě jeden rozdíl stojí za pozornost. U žen od 25 let bývá silná bolest při menstruaci častěji příznakem jiného onemocnění, například endometriózy, myomů nebo zánětu. Tomu se říká sekundární dysmenorea a patří k lékaři.
Další balení volně prodejných léků problém nevyřeší.
Co si můžete zkusit sama?
NZIP mezi postupy u PMS uvádí změnu životního stylu, pohyb a relaxaci. Zní to jako klišé, dokud si nevšimnete, které konkrétní dny to má smysl dělat.
Pohyb funguje nejlépe preventivně, tedy v celém cyklu, ne až ve chvíli, kdy už ležíte s termoforem. Nemusí to být posilovna. Rychlá procházka nebo hodina plavání týdně jsou lepší než plán, který po dvou týdnech vzdáte.
Spánek si v druhé polovině cyklu zaslouží přednost. Když PMS přináší poruchy spánku, hodí se posunout náročné večerní programy na jiný týden a nenechávat si na těch pár dní stěhování nebo přípravu na zkoušku.
Se stravou to nežeňte do extrému. Chuť na sladké patří k poruchám chuti k jídlu, které NZIP u PMS uvádí, a boj s ní přes výčitky obvykle skončí špatně. Pomáhá spíš mít po ruce něco, co zasytí na déle, než sáhnete po třetí čokoládě.
Alkohol a kofein stojí za vyzkoušení hlavně u žen, kterým se v druhé polovině cyklu horší spánek nebo se stupňuje úzkost. Zkuste je na dva cykly omezit a zapište si, jestli se něco změnilo. Když se nezmění nic, nemá cenu si to zakazovat.
Doplňky stravy s vápníkem nebo vitaminem B6 se u PMS zkoušejí často. NZIP je ale mezi uváděnými postupy nemá, takže o nich nemluvte jako o léčbě a zeptejte se na ně lékárníka. Zvlášť když k tomu berete jiné léky.
Co u PMS naopak nefunguje, je čekat, že vás potíže přejdou samy od sebe s věkem. Cyklus se v průběhu života mění, ale spoléhat na to jako na plán je ztráta let.
Kdy vám pomůže lékař a co může nabídnout?
Objednejte se, když potíže mění vaše fungování. Když kvůli PMS chybíte v práci, rušíte plány, hádáte se doma každý měsíc ve stejném týdnu nebo se vám vrací depresivní nálada, patří to do ordinace.
NZIP mezi možnostmi léčby PMS uvádí hormonální antikoncepci, analgetika proti bolesti, diuretika a antidepresiva. Poslední dvě skupiny jsou na předpis a jejich nasazení posuzuje lékař podle toho, co u vás převažuje. Nic z toho si nevybírejte podle diskuzí.
Vezměte s sebou deník příznaků. Rozhovor pak vypadá jinak než „no, mám to před menstruací horší“.
Počítejte s tím, že první návštěva nemusí skončit receptem. Lékař obvykle nejdřív vyloučí jiné příčiny potíží a teprve pak řeší, co s PMS. U výrazných psychických příznaků vás může poslat i k psychiatrovi. U PMDD bývá doporučení k psychiatrovi běžná součást péče.
Ptejte se na konkrétní věci. Za jak dlouho se má projevit účinek, co dělat, když se objeví nežádoucí účinky, a kdy se má přijít na kontrolu. Odpovědi si zapište, protože ordinaci opouští člověk obvykle s pocitem, že si všechno pamatuje.
Pokud se potíže netýkají jen dnů před menstruací a přidává se únava, kterou nespravíte spánkem, akné nebo přibírání, může za nimi stát něco jiného. Jaké signály stojí za pozornost, popisuje článek o tom, jak se projevuje hormonální nerovnováha u žen.
Jak si naplánovat ty horší dny?
Tohle je část, kterou za vás žádný lékař neudělá.
- Kalendář – náročná jednání, rodinné oslavy nebo stěhování se dají v rámci možností posunout mimo těch pár dní. U pravidelného cyklu to jde naplánovat na měsíce dopředu.
- Domluva doma – když partner nebo děti vědí, že jde o pár dní v měsíci, hádek ubývá. Nemusíte se omlouvat, stačí říct dopředu, co bude.
- Zásoby – léky proti bolesti, které vám sedí, hygienické potřeby a jídlo v mrazáku. Nákup v podrážděném stavu bývá drahý.
- Rezerva v plánu – nechte si v těch dnech jeden volný večer. Když ho nepotřebujete, máte volno navíc.
Varování: Pokud se vám před menstruací pravidelně vracejí myšlenky na sebepoškození nebo pocit, že nemá cenu žít, neřešte to plánováním kalendáře. Ozvěte se lékaři hned.
Jak s PMS fungovat v práci?
Menstruační volno v Česku neexistuje a PMS není důvod k neschopence sám o sobě. Když ale potíže brání práci, řeší se to stejně jako jiná zdravotní obtíž, tedy s lékařem.
V běžném týdnu pomáhají malé věci. Přesunout náročnou prezentaci o týden. Nepřijímat v těch dnech nové úkoly navíc. Mít v šuplíku léky proti bolesti, které vám sedí, místo obíhání kolegů s dotazem, kdo má co u sebe.
Kolegům nemusíte nic vysvětlovat. Kdo si potrpí na sdílení, sdílí, kdo ne, řekne jen, že tenhle týden potřebuje klidnější program. Obojí je v pořádku.
U nadřízeného se osvědčuje mluvit o dopadu, ne o diagnóze. Věta „potřebuju tenhle den nechat bez schůzek“ projde snáz než popis příznaků.
Babské rady, které kolují nejvíc
S nadhledem a bez záruky. Teplý obklad na podbřišek, bylinkový čaj nebo horká koupel patří k radám, které se předávají po generace. Nikomu neuškodí a spoustě žen subjektivně uleví.
Rada „jak porodíš, PMS tě přejde“ mezi ty užitečné nepatří. Někomu se potíže po porodu opravdu změní, jiné ženě se zhorší, a plánovat kvůli tomu dítě je nesmysl.
Podobně opatrně berte doporučení „prostě vysaď kafe a bude klid“. Když vám kofein zhoršuje spánek nebo úzkost, omezení dává smysl. Zázrak od toho nečekejte.
Na co si dát pozor
Nenechte si z PMS udělat univerzální vysvětlení všeho. Když se příznaky nedrží druhé poloviny cyklu a jsou tu celý měsíc, hledá se příčina jinde.
Pozor si dejte i na opačný extrém, tedy na dlouhé odkládání. U 3 až 8 procent žen jsou potíže na úrovni, kdy nemohou normálně fungovat, a takový stav se nemá vydržet.
A poslední věc. Volně prodejné léky proti bolesti mají svoje limity. Když je berete každý měsíc několik dní po sobě a stejně to nestačí, je to informace pro lékaře.
Dávku si na vlastní pěst nezvyšujte.
Shrnutí
PMS poznáte podle načasování. Potíže přicházejí několik dní až dva týdny před menstruací, stupňují se a s krvácením odcházejí. Většinu žen výrazně neomezují, u 3 až 8 procent ale znemožní běžné fungování.
Závažnější formou je PMDD, u které převažují psychické příznaky a kterou určí lékař, nejlepší přípravou na návštěvu je deník příznaků vedený alespoň dva až tři měsíce. S ním v ruce se v ordinaci domluvíte rychleji než při popisování z paměti.
