Někdy stačí vyspat se a je to pryč. Jindy se špatná nálada, hádky se stejným scénářem nebo neschopnost pořádně usnout táhnou týdny a nic se nelepší, i když zkoušíte všechno možné. Kdy je čas přestat to řešit sama a objednat se k někomu, kdo tomu rozumí, a jak si mezi psychology, terapeuty a poradnami vybrat?

Kdy vyhledat terapeuta? Signály, které nestojí za přehlížení

Jasná hranice mezi „ještě to zvládám“ a „potřebuju pomoc“ neexistuje. Rozhoduje spíš to, jak dlouho potíže trvají a kolik vám toho berou. Když smutek, úzkost, podrážděnost nebo ztráta zájmu o věci, které vás dřív bavily, přetrvávají déle než pár týdnů a začnou zasahovat do práce, spánku nebo vztahů, je čas to s někým probrat. Stejně tak platí, že když se pořád vracíte ke stejnému problému, ať už jde o vztah, ztrátu nebo starý vzorec chování, a sama se z toho nedokážete vymotat, terapie umí pomoct podívat se na to jinak. Terapii přitom vyhledávají i ženy, které žádnou krizi nemají, jen chtějí konečně pochopit, proč pořád opakují stejné chyby ve vztazích, nebo si potřebují s někým nezaujatým probrat rozhodnutí, které je čeká.

Nemusí jít o krizi.

Tělo to často hlásí dřív než hlava. Ztráta chuti k jídlu nebo naopak přejídání, čím dál častější sklenička na uklidnění večer co večer, nebo že se stahujete od lidí, se kterými jste dřív ráda trávila čas. Všímejte si i toho, co vidí blízcí kolem vás, protože změnu nálady nebo chování často odhalí dřív než vy sama.

Než se pro terapeuta rozhodnete, zkuste napřed pravidelnou psychohygienu – u běžné zátěže dokáže hodně srovnat. Pokud ale běžné návyky přestávají stačit a potíže se táhnou týdny, je čas jít dál.

Tip: Pár dní si zapisujte, co cítíte a v jakou chvíli. Terapeutovi to při první schůzce ušetří čas a vám to pomůže vidět, jak dlouho už to vlastně trvá.

Psycholog, psychoterapeut, nebo psychiatr: kdo vám pomůže s čím

Tři pojmy, které se běžně pletou, přitom znamenají docela rozdílnou pomoc. Podle přehledu Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) se výběr odborníka odvíjí hlavně od toho, v jakém stavu právě jste.

  • Psycholog – vystudoval psychologii a umí poradit s běžnými životními tématy, ale sám o sobě není totéž co psychoterapeut. Terapii smí vést až po dalším psychoterapeutickém výcviku.
  • Klinický psycholog – psycholog se specializovaným zdravotnickým vzděláním navíc. Má status zdravotnického pracovníka, a pokud má smlouvu s vaší pojišťovnou, může vám dlouhodobou péči poskytovat hrazeně.
  • Psychoterapeut – prošel dlouhodobým psychoterapeutickým výcvikem, obvykle v řádu několika let. Nemusí být primárně psycholog, výcvik je otevřený i lékařům, sociálním pracovníkům nebo dalším pomáhajícím profesím.
  • Psychiatr – lékař se specializací, jediný z čtveřice může předepisovat léky. Řeší hlavně akutní a biologickou stránku potíží, u těžších stavů proto obvykle spolupracuje s psychoterapeutem.

Pro první orientaci funguje i praktický lékař. Popíšete mu, co se děje, a on vás nasměruje na vhodného odborníka, případně nejdřív vyloučí tělesnou příčinu potíží.

Jaké směry terapie existují a jak fungují

Terapie není jeden postup, ale sada různých přístupů, a ne každý sedne každému. Česká asociace pro psychoterapii (ČAP), profesní sdružení, které akredituje psychoterapeutické výcviky, na svém webu rozlišuje několik hlavních směrů.

  • Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) – pracuje s tím, jak myslíte a jak se podle toho chováte. Terapeut s vámi hledá zkreslené nebo škodlivé myšlenkové vzorce a učí vás nahradit je funkčnějšími, často formou konkrétních cvičení a „domácích úkolů“.
  • Hlubinné, psychodynamické směry – podle ČAP se zaměřují na odkrývání nevědomých motivů a starších, potlačených zážitků, které ovlivňují to, jak se chováte dnes. Bývají pomalejší, počítejte spíš s měsíci než týdny.
  • Humanistická terapie – staví na kvalitním vztahu mezi vámi a terapeutem a na důvěře, že máte v sobě přirozenou tendenci k růstu, jen jí něco brání. Hodí se, pokud hledáte hlavně prostor být sama sebou beze strachu z hodnocení.
  • Systemická terapie – dívá se na vás v kontextu vztahů, rodiny nebo partnerství, ne izolovaně. Používá se hlavně tam, kde problém vzniká nebo se udržuje v interakci s dalšími lidmi, typicky v párové nebo rodinné terapii.

Který směr zvolit, jde probrat rovnou s terapeutem na první schůzce. Řada odborníků navíc kombinuje víc přístupů podle toho, co zrovna řešíte.

Kde terapeuta najít a jak ověřit, že je kvalifikovaný

V oboru s desítkami kurzů a certifikátů se snadno ztratíte. Jistotu dává členství v profesní organizaci, která má vlastní etický kodex a kontroluje, jestli terapeut skutečně prošel akreditovaným výcvikem.

Česká asociace pro psychoterapii vede veřejný a bezplatný adresář s přes 2 700 terapeuty a terapeutkami po celé republice. Vyhledávat můžete podle kraje, zaměření (individuální, párová, rodinná nebo skupinová terapie), cílové skupiny i podle toho, jestli chcete sezení osobně, online nebo telefonicky. Členství konkrétního jména si v adresáři rovnou ověříte.

Dalším bezpečným startem je portál Opatruj.se, který provozuje státní Národní ústav duševního zdraví (NUDZ). Najdete tam srozumitelné informace o duševním zdraví, orientační sebehodnoticí testy i přehled, na koho se obrátit, když je toho na vás moc.

Praktický lékař zůstává dobrou první zastávkou i tady. Umí doporučit konkrétní kontakt a v případě klinického psychologa hrazeného pojišťovnou vám usnadní objednání.

Tip: Než se objednáte, přečtěte si pár vět, které o sobě terapeut napsal na svém profilu nebo webu. Když vám sedne způsob, jakým píše o sobě a o práci, bývá slušná šance, že vám sedne i osobně.

Osobně, online, nebo po telefonu: jaká forma vám sedne

Terapie dnes neznamená jen gauč v kanceláři. V adresáři ČAP si rovnou vyfiltrujete, jestli hledáte sezení osobně, online přes video, nebo telefonicky, a nabídka terapeutů, kteří pracují na dálku, je čím dál širší.

Online forma se hodí, když ve svém okolí nemáte vhodného terapeuta, dojíždíte za prací, nebo vám osobní setkání zatím připadá jako moc velký krok. Ušetří i cestu, což se u pravidelných týdenních sezení za pár měsíců sečte na slušný počet hodin.

Osobní setkání má zase výhodu tam, kde hraje roli řeč těla, nebo když potřebujete prostor mimo vlastní domácnost, třeba kvůli malým dětem za dveřmi nebo nedostatku soukromí. Vyzkoušet obě formy a porovnat, ve které se vám mluví líp, není nic zvláštního. Klidně je i kombinujte, třeba pravidelná sezení online a jednou za čas osobní setkání, když to časově vyjde.

Na co se terapeuta zeptat před první schůzkou

První schůzka bývá hlavně o seznámení. Terapeut se zeptá, co vás přivádí, jak dlouho už to řešíte a co od terapie čekáte, a vy zase zjišťujete, jestli vám daný člověk a jeho způsob práce sedí. Rozhodnutí, jestli budete pokračovat, nemusíte udělat hned na místě, klidně si vyžádejte pár dní na rozmyšlenou.

  1. Jaké má vzdělání a výcvik. Zeptejte se přímo, jakým psychoterapeutickým výcvikem prošel a jestli je členem profesní organizace jako ČAP.
  2. Jak dlouho a jak často se obvykle scházíte. U některých směrů jde o týdny, u jiných spíš o měsíce až roky.
  3. Kolik sezení stojí a jestli se dá čerpat přes pojišťovnu. Zeptejte se rovnou na první schůzce, ať vás cena nepřekvapí až po pár sezeních.
  4. Jak řeší zrušení termínu nebo krizovou situaci mezi sezeními.

Nebojte se zeptat i na to, jestli má zkušenost přímo s vaším tématem, ať jde o vztahy, ztrátu, úzkost nebo vyhoření. Terapeut, který se necítí kompetentní, by vás měl umět nasměrovat na kolegu.

Kolik terapie stojí a co zaplatí pojišťovna

Peníze bývají důvod, proč lidé terapii odkládají, tak rovnou k věci. Když má klinický psycholog smlouvu s vaší zdravotní pojišťovnou, hradí vám dlouhodobou psychoterapeutickou péči ona. Stačí se ujistit, že smlouvu skutečně má, nejlépe přímo u pojišťovny nebo u samotného psychologa.

Psychoterapeuti mimo tuto síť pracují většinou jako samoplátci. Cenu sezení si stanovují sami a liší se podle města, délky praxe i formátu, ať jde o individuální, párovou nebo skupinovou terapii. Přesnou částku si proto vždy ověřte předem přímo u konkrétního terapeuta, ne z ceníku, který před dvěma lety viděla kamarádka.

Objednací lhůty u hrazené péče bývají dlouhé. Pokud vaše situace nesnese odklad, zvažte souběžně i samoplátce, i za cenu vyšších nákladů.

Na co si dát pozor

Terapie by vám měla po pár schůzkách přinášet úlevu, i když samotný proces občas nepříjemně bolí, hlavně když se dostanete k tématu, kterému jste se roky vyhýbala. To je normální.

Co normální není: pocit, že vás terapeut soudí, zlehčuje, co říkáte, nebo vám radí věci, které jasně přesahují jeho kompetence, třeba ohledně léků. V tom případě je v pořádku po pár sezeních odejít a zkusit někoho jiného.

Vztah s terapeutem, který vám nesedí, se sám od sebe nezlepší.

Terapeuty dnes nabízí i sociální sítě, a ne každý, kdo tam o psychice mluví chytře a sebejistě, má za sebou skutečný výcvik. Než se objednáte k někomu, koho jste našla na Instagramu nebo přes doporučení od kamarádky, zkuste jeho jméno dohledat v adresáři ČAP. Pár minut ověřování dokáže ušetřit zklamání i peníze.

Pokud se objeví myšlenky na sebevraždu nebo pocit, že to dál nejde, nečekejte na volný termín. Zavolejte na Linku první psychické pomoci 116 123, nonstop a zdarma po celé ČR, nebo při bezprostředním ohrožení života na linku 155 či 112.

Co si z toho odnést

Terapii má smysl vyhledat ve chvíli, kdy potíže trvají déle než pár týdnů a zasahují do běžného fungování, nebo když se pořád vracíte ke stejnému problému, ze kterého se sama nedostanete. Rozdíl mezi psychologem, psychoterapeutem a psychiatrem rozhoduje o tom, za kým jít nejdřív, a praktický lékař je v tom dobrý průvodce. Adresář České asociace pro psychoterapii pomůže ověřit, že terapeut skutečně prošel výcvikem, a první schůzka je ten správný moment zeptat se na vzdělání, cenu i způsob práce. Když terapeut nesedí, zkuste jiného. Když je situace akutní, nečekejte a zavolejte na krizovou linku.