Světelná terapie má u zimní deprese doložený, i když mírný účinek. U ostatních typů deprese je to s důkazy slabší. Komu tedy může „SAD lampa“ opravdu pomoct, jak ji vybrat a kdy je lepší jít rovnou k lékaři?
Každý rok to samé. V listopadu se ráno nemůžete vyhrabat z postele, odpoledne vás přepadá chuť na sladké, ručička na váze se pomalu posouvá a nálada jde dolů spolu se sluncem. Na jaře se to samo zlepší. Pokud tenhle vzorec znáte, možná už jste narazila na reklamu na lampu, která má „nahradit slunce“. Kolik je na tom pravdy a jak to zkusit tak, abyste si neublížila?
Co je světelná terapie a u čeho funguje?
Světelná terapie (odborně léčba jasným světlem neboli fototerapie) znamená, že pravidelně, obvykle každý den, sedíte u zdroje velmi jasného světla. Podle přehledového článku psychiatra Jána Praška a kolegů v časopise Psychiatrie pro praxi jde o světlo o intenzitě alespoň 2 500 luxů na úrovni očí, které se v praxi podává ze speciálního světelného boxu nebo lampy. Pro představu: běžné osvětlení v obývacím pokoji bývá výrazně slabší.
Nejsilnější důkazy má světelná terapie u sezónní afektivní poruchy, zkráceně SAD. Tak lékaři říkají depresi, která se vrací v určitém ročním období, u nás typicky na podzim a v zimě.
Metaanalýza vídeňských psychiatrů (Pjrek a kol., časopis Psychotherapy and Psychosomatics, 2020) shrnula 19 randomizovaných studií a vyšlo z ní, že jasné světlo zlepšuje příznaky zimní deprese víc než placebo, tedy tlumené nebo „naoko“ zapnuté světlo. Lidé léčení jasným světlem měli zhruba o 40 % vyšší šanci, že na léčbu zareagují (poměr rizik 1,42). Zní to dobře, ale je potřeba to číst celé. Samotný účinek na skóre deprese je spíš mírný (standardizovaný rozdíl −0,37). Studie byly spíš menší, metodicky dost rozdílné a autoři u nich hodnotí střední až vysoké riziko zkreslení. Závěr tedy zní: světelná terapie se u SAD dá považovat za účinnou léčbu, ale zázrak to není a vědci by potřebovali větší a lépe udělané studie.
A co deprese, která na ročním období nezávisí? Tady jsou podle Praška a kol. důkazy o účinku nejednoznačné. Pokud se cítíte špatně celý rok, lampa pravděpodobně nebude tou správnou odpovědí. Jak vypadá léčba, která má u celoroční deprese oporu, najdete v článku jak se dostat z deprese.
Zimní deprese, nebo jen podzimní únava?
Tohle je otázka, kterou si položí skoro každá, komu se v listopadu nechce z peřin. Krátké dny a šero dokážou unavit kohokoli. Sezónní deprese je ale porucha, ne horší nálada.
Podle české odborné literatury mívá zimní SAD v populaci 4 až 9 % lidí a mírnější rysy až pětina. Pro diagnózu je typické, že se depresivní období pravidelně objevuje ve stejnou roční dobu a pak samo odezní, a to nejméně dva roky po sobě, bez epizod deprese mimo sezónu.
Na co se dívat:
- Spavost – spíte víc než obvykle, a přesto se ráno cítíte nevyspalá.
- Únava – nejde o běžné „nechce se mi“, energie chybí i na věci, které vás jinak baví.
- Chuť na sacharidy – sladké a pečivo lákají víc než jindy.
- Přibývání na váze – kila jdou nahoru během zimních měsíců.
- Smutek a ztráta zájmu – trvají většinu dne, ne jen jedno špatné odpoledne.
Zajímavé je, že právě první čtyři příznaky ze seznamu, kterým psychiatři říkají atypické, podle Praška a kol. předpovídají dobrou odpověď na světlo lépe než to, jak těžká deprese je.
Diagnózu si ale nestanovujte sama. Podobně se může projevit třeba porucha štítné žlázy nebo chudokrevnost a s depresí se úplně jinak zachází, když trvá celý rok. Obecné příznaky deprese a to, jak je odlišit od běžného smutku, rozebírá článek jak poznat příznaky deprese.
Jak rychle světelná terapie na depresi zabírá?
Nečekejte, že vám bude lépe po prvním ránu. Podle Praška a kol. přichází odpověď na každodenní léčbu zpravidla po 2–4 dnech a výrazné zlepšení obvykle během 1–2 týdnů. Podobný horizont kolem dvou týdnů naznačuje i novější přehledová studie, o které na podzim psal americký magazín mindbodygreen.
Pro vás z toho plyne jednoduché pravidlo.
Zkoušejte to aspoň dva týdny každý den a hodnoťte až potom. Když vynecháte polovinu dní, nebudete vědět, jestli lampa nefunguje, nebo jste jí jen nedala šanci. Tip: Zapisujte si každý večer jedním číslem od 1 do 10, jak se cítíte, a k tomu, kolik jste spala. Po dvou týdnech uvidíte trend černé na bílém a můžete ho ukázat lékaři.
Pokud se ani po dvou až třech týdnech pravidelného používání nic nezmění, nepřidávejte světla „víc“. Je to signál zajít k lékaři.
Jak vybrat lampu na světelnou terapii?
Britská zdravotnická služba NHS dává při nákupu tři vodítka:
- Dostatečný jas – jako standard uvádí 10 000 luxů.
- Bez UV záření – lampa má být výslovně označená jako UV-free.
- Označení CE – v Británii alternativně UKCA.
K tomu doporučuje řídit se návodem výrobce, a to platí dvojnásob. Hodnota v luxech totiž vždy platí pro určitou vzdálenost od lampy. Když výrobce uvádí 10 000 luxů ze vzdálenosti, ve které u ní sedět nebudete, dostanete k očím mnohem méně. Hledejte v návodu, z jaké vzdálenosti a jak dlouho se má lampa používat, a pokud to tam není, je to špatné znamení.
Pozor na „denní“ žárovky a dekorativní světla. To, že mají příjemnou bílou barvu, ještě neznamená, že na úrovni vašich očí dosáhnou jasu, se kterým počítaly studie. Ani budík se simulací svítání není totéž co terapeutická lampa.
O délce sezení a o tom, v kterou denní dobu lampu zapínat, se poraďte s lékařem. Často se doporučuje ráno, ale konkrétní nastavení závisí na tom, jak spíte a kdy vstáváte.
Kdy se poradit s lékařem ještě před nákupem?
NHS radí probrat světelnou terapii s praktickým lékařem vždycky. U některých skupin je to ale opravdu nutnost:
- Oční onemocnění – nemoci sítnice a další potíže s očima mohou světelnou terapii vylučovat. Dobře poslouží i kontrola u očního lékaře.
- Léky citlivé na světlo – některé léky zvyšují citlivost na světlo. Pokud něco dlouhodobě užíváte, zeptejte se v lékárně nebo u lékaře.
- Bipolární porucha – u lidí s výkyvy mezi depresí a zvýšenou náladou se u jasného světla zmiňuje riziko přesmyku do mánie. Tady rozhoduje jedině psychiatr.
- Probíhající léčba deprese – když už berete antidepresiva nebo chodíte na terapii, lampu přidávejte jen po domluvě s tím, kdo vás léčí.
Nahradí lampa léky nebo psychoterapii?
Ne. NHS uvádí světelnou terapii jako jednu z možností léčby sezónní deprese vedle antidepresiv a terapie rozhovorem, například kognitivně-behaviorální terapie (ta učí měnit myšlenky a zvyky, které náladu stahují dolů). Zajímavé je, že ve veřejném britském zdravotnictví lampu běžně nedostanete. NHS to zdůvodňuje tím, že zatím není dost důkazů o účinnosti, i když podle ní mnoha lidem pomáhá. To se týká Británie, ne Česka, ale dobře to ukazuje, jak opatrně se na metodu dívají i lékaři.
Rozumné je vnímat lampu jako doplněk. U mírné sezónní deprese může být po domluvě s lékařem i prvním krokem. Středně těžkou nebo těžkou depresi ale sama nevyléčí a odkládat kvůli ní léčbu se nevyplácí. Pokud nevíte, jestli potřebujete spíš psychologa, nebo psychiatra, pomůže vám článek kdy vyhledat terapeuta.
Co můžete udělat zadarmo už zítra ráno?
Než utratíte peníze za lampu, zkuste to, co nic nestojí. NHS u sezónní deprese doporučuje tuhle svépomoc:
- Denní světlo – choďte ven každý den, ideálně dopoledne. I zatažená obloha je mnohem jasnější než kancelář.
- Pohyb – pravidelný, klidně svižná procházka do práce místo tramvaje.
- Lidé kolem vás – zůstaňte v kontaktu s přáteli a rodinou, i když se vám nechce.
- Pravidelný spánek – choďte spát a vstávejte každý den ve stejnou dobu, telefon odložte ještě před ulehnutím.
Menší pozorovací studie se 76 účastníky, o které psal zmíněný mindbodygreen, zjistila, že lidé, kteří během prvních dvou hodin po probuzení dostali víc světla, měli nižší skóre deprese a stresu. Jde ale jen o souvislost. Neprokazuje, že ranní světlo depresi léčí, může to být i obráceně a lidé s lepší náladou prostě víc vycházejí ven. Ranní procházka každopádně neuškodí. Jak si nastavit režim, když vás v zimě trápí i nespavost, najdete v článku spánek a nespavost.
Kdy nečekat a hned vyhledat pomoc?
Zpozorněte, pokud:
- smutek, únava nebo ztráta zájmu trvají déle než dva týdny,
- se příznaky zhoršují, i když se snažíte,
- nezvládáte práci, domácnost nebo péči o děti,
- se objeví myšlenky na sebepoškození nebo na to, že by bylo lepší nežít.
Začít můžete u praktického lékaře, který vás pošle dál, nebo rovnou u psychiatra či psychologa. V krizi volejte Linku první psychické pomoci 116 123. Je zdarma, anonymní a funguje nonstop. Při bezprostředním ohrožení života volejte záchrannou službu na 155.
Pár zásad, než lampu zapnete
- Nejdřív si ujasněte, jestli se vaše potíže opravdu vrací každou zimu.
- Zajděte k praktickému lékaři, zvlášť pokud máte nemoc očí, berete léky nebo se léčíte s psychikou.
- Kupujte lampu s 10 000 luxy, bez UV a s označením CE a ověřte si, z jaké vzdálenosti jas platí.
- Používejte ji každý den aspoň dva týdny a zapisujte si, jak se cítíte.
- Když se nezlepšíte nebo se vám přitíží, lampu nezvyšujte a jděte k lékaři.
Ranní denní světlo a pravidelný spánek berte jako základ, na který se lampa nanejvýš přidává.