Truchlení po ztrátě blízkého: jak probíhá a kdy hledat pomoc

Po smrti blízkého člověka se v hlavě i v těle děje několik věcí najednou a žádná z nich nejde podle návodu. Jak truchlení vypadá, kolik času si dopřát a kdy je namístě sáhnout po odborné pomoci?

Blíží se Dušičky. Hroby, svíčky a vzpomínky přivedou k tématu i ty, kdo o něm celý rok mluvit nechtěli. Pondělí 2. listopadu přitom není státní svátek, takže se mnozí pozůstalí budou s tím, co cítí, potýkat mezi poradou a nákupem. Tenhle text je pro vás, ať truchlíte sami, nebo chcete být oporou někomu, kdo truchlí.

Existuje správný způsob, jak truchlit?

Neexistuje. Britská zdravotní služba NHS píše, že truchlení je přirozená reakce na ztrátu a že není správný ani špatný způsob, jak se při něm cítit. Autoři přehledové studie v časopise Focus, který vydává Americká psychiatrická asociace, k tomu dodávají, že akutní zármutek je normální a nemá se z něj dělat nemoc.

Mezi časté projevy patří šok, otupělost a nevíra. Přijde zahlcující smutek a pláč, někdy vztek a pocity viny (NHS, Národní onkologický institut USA). Ke truchlení patří také stesk po zemřelém, vlny smutku a pocit odtržení od ostatních, jak uvádí zmíněný přehled ve Focusu.

Silné pocity nemusí být přítomné pořád. Podle NHS se mohou ozvat nečekaně. Představte si ženu, která tři týdny funguje, vyřizuje, odpovídá na kondolence, a pak se rozpláče nad prázdným místem u stolu, které nikdo neobsadil.

Jak truchlení pozná tělo?

Smutek se nedrží jen v hlavě. NHS uvádí únavu a vyčerpání, Národní onkologický institut USA (NCI) přidává horší spánek a ztrátu chuti k jídlu. Lidé, kteří o spánek po ztrátě dlouhodobě přicházejí, najdou víc na stránce o spánku a nespavosti.

NCI také popisuje krátké návaly intenzivního smutku. Trvají zhruba 20 až 30 minut a spouští je něco, co zemřelého připomene. Může to být vůně, jméno na obálce, svátek nebo výročí úmrtí.

Kdy to polevuje? Podle NCI se příznaky u většiny pozůstalých zmírní mezi 6 měsíci a 2 lety po ztrátě, doba se ale u každého liší. Americká psychiatrická asociace i NHS potvrzují, že u většiny lidí smutek časem slábne. Žádná lhůta, kterou byste museli stihnout, z toho ale nevyplývá. Kdo truchlí pomaleji, nic nezanedbal.

Musí člověk projít pěti fázemi?

Ne. Model pěti fází (popření, hněv, smlouvání, deprese, přijetí) popsala Elisabeth Kübler-Rossová v knize On Death and Dying z roku 1969. Vycházela z rozhovorů s více než dvěma sty umírajících pacientů, ne ze studia pozůstalých. Na ty se fáze přenesly až později.

Výzkumníci Margaret Stroebe, Henk Schut a Kathrin Boerner v časopise Omega upozorňují, že vývoj ve fázích výzkum u pozůstalých nepotvrzuje. Očekávání, že fázemi projít „musíte“, může škodit. Kdo je nezažívá, může nabýt dojmu, že truchlí špatně. Také podle autorů z Focusu nemají reakce na ztrátu předem dané fáze a liší se člověk od člověka.

NHS fáze dál zmiňuje, ale s výhradou, že je člověk nemusí zažít všechny ani v tomto pořadí. Fáze jsou tedy známé, ale nejsou pravidlem ani návodem. Jestli se vám dnes zdá, že jste „pozadu“, není s čím se srovnávat.

Jak se lidé se ztrátou vyrovnávají v praxi?

Pomůže představa dvou břehů. Tzv. duální model vyrovnávání se ztrátou, který v roce 1999 popsali Margaret Stroebe a Henk Schut, rozlišuje činnosti, které se týkají ztráty samotné, a činnosti, které se týkají obnovy. Podle shrnutí v časopise Health Psychology Open k prvním patří třeba rozloučení se zemřelým, k druhým změny, které ztráta přinesla, například nová role po smrti partnera.

Pozůstalý mezi nimi přechází sem a tam. Odborně se tomu říká oscilace a pomáhá vyvažovat a regulovat emoce. Jeden den tedy můžete probírat fotografie a plakat, druhý den vyřizovat běžné věci a smát se na schůzce. Ani jedno není zrada. Práce se ztrátou i s obnovou je podle Focusu také základem léčby komplikovaného truchlení.

Proč Dušičky a výročí zabolí víc?

Smutek během roku kolísá a podle autorů z Focusu se zhoršuje kolem důležitých výročí, například kolem prvního výročí úmrtí. NCI přidává, že návaly smutku spouštějí i svátky. Dušičky, tedy církevní Vzpomínka na všechny věrné zemřelé, připadají na 2. listopadu a podle České biskupské konference se veřejně začaly slavit po roce 998 v klášteře v Cluny. Lidé v těchto dnech častěji chodí na hroby, zdobí je květinami, věnci a svícemi a modlí se za zemřelé.

Způsob truchlení ovlivňuje také víra, náboženská praxe a kultura, píše NCI. Pro někoho je hřbitov místem klidu, pro jiného ne a obojí je v pořádku. U dětí může podle NCI pomoci, když je dospělí zapojí do rituálů.

Tip: Dopředu si promluvte s někým blízkým, jak budete ten den trávit a jestli chcete být sami. Kolem svátků a výročí smutek zesiluje, takže se vyplatí nebýt s ním úplně sami.

Co pomáhá, když truchlíte?

NHS ve svépomoci radí:

• Mluvte s přáteli, rodinou, zdravotníkem nebo poradcem a zvažte podporu od lidí s podobnou zkušeností.
• Hýbejte se pravidelně, pohyb může zlepšit náladu i spánek.
• Jezte pravidelně a stanovte si malé, dosažitelné cíle.
• Smutek nezaháňte alkoholem, cigaretami, hazardem ani drogami.

Podpůrné skupiny mohou podle Americké psychiatrické asociace zmírnit izolaci. Jde o pomoc s osamělostí, ne o léčbu, systematického výzkumu k nim je podle Focusu málo. Existují také poradny pro pozůstalé, například při hospicích. Zeptejte se u praktického lékaře, jestli o nějaké ve vašem okolí ví. Další možnosti péče o duševní zdraví shrnuje rozcestník o psychice a duševní pohodě.

Co říct pozůstalému a čemu se vyhnout?

Slova řečená v době úmrtí si pozůstalí pamatují dlouho. Pokyny NHS Education for Scotland, které vycházejí z organizace Cruse Bereavement Care Scotland a původně míří na zdravotníky, se dají převyprávět takto.

Co říct a udělat:

• Uznejte jeho zármutek. Stačí „je mi to moc líto“.
• Naslouchejte a nespěchejte.
• Použijte jméno zemřelého, nevyhýbejte se mu.
• Počítejte s tím, že každý truchlí jinak.

Čemu se vyhnout:

• Větě „vím, jak se cítíš“.
• Frázím typu „čas všechno zahojí“.
• Vyprávění vlastní zkušenosti se ztrátou.
• Slibům, které se nedají splnit.

Nebojte se ticha. Člověk, který právě přišel o někoho blízkého, od vás zpravidla nečeká moudrost, spíš přítomnost.

Kdy je truchlení porucha prodlouženého truchlení?

Menšina pozůstalých uvízne v zármutku, který se nezmírňuje a bere jim možnost žít. Porucha prodlouženého truchlení (anglicky prolonged grief disorder) je v americké klasifikaci DSM od vydání DSM-5-TR v březnu 2022. Podle Americké psychiatrické asociace i podle odborného srovnání Treml a kolegů (Frontiers in Psychiatry, 2024) musí od úmrtí uplynout nejméně 12 měsíců u dospělých a 6 měsíců u dětí a dospívajících. Nutná je intenzivní touha po zemřelém nebo zaujetí myšlenkami na něj a aspoň 3 z 8 příznaků téměř každý den nejméně poslední měsíc.

Těch osm příznaků tvoří narušení identity (pocit, že část mě zemřela), výrazná nevíra ve smrt, vyhýbání se připomínkám úmrtí, intenzivní emoční bolest, potíže znovu se zapojit do života, emoční otupělost, pocit, že život bez zemřelého nemá smysl, a intenzivní osamělost.

Mezinárodní klasifikace nemocí MKN-11 se liší. Podle tabulky v téže studii vychází z přetrvávající a všeprostupující reakce po smrti blízkého se stýskáním nebo zaujetím zemřelým a intenzivní emoční bolestí. Ta trvá nejméně 6 měsíců.

Ani jedna hranice neznamená, že je po půl roce smutek nemoc. Vždy musí přistoupit narušení fungování a stav musí jasně přesahovat normy kultury a prostředí. Odhady výskytu se liší: Americká psychiatrická asociace uvádí 4 až 15 % pozůstalých dospělých, Focus asi 10 %.

Riziko je podle NHS vyšší po traumatické, náhlé nebo nečekané smrti. Focus přidává úmrtí sebevraždou, vraždou či nehodou, nedostatečnou sociální oporu, ztrátu partnera a depresi v minulosti.

Čím se truchlení liší od deprese?

Při truchlení bolestné pocity přicházejí a odcházejí, nejsou stálé. Převažuje prázdnota, ne neschopnost prožívat radost, a sebeúcta zůstává zachovaná, píše NCI. Smutek se váže ke ztrátě a stesku po blízkém, kdežto u deprese bývá obecný, připomínají autoři z Focusu. Pozůstalý ale může mít depresi i truchlení současně.

Rozlišení rozebírá článek Deprese: jak ji poznat a příznaky najdete také v textu o příznacích deprese.

Pomůže léčba?

Většina truchlících léčbu nepotřebuje, uvádí Americká psychiatrická asociace. U prodlouženého truchlení pomáhají postupy s prvky kognitivně behaviorální terapie. Léky přímo na příznaky truchlení zatím nejsou. Antidepresivum citalopram nebylo ve studii s 395 pacienty na příznaky prodlouženého truchlení lepší než placebo (Focus). Jak vybrat odborníka, se dozvíte v textu Kdy vyhledat terapeuta.

Kdy hledat pomoc a kam volat?

NHS radí jít k lékaři, když to člověk nezvládá, když špatná nálada trvá déle než 2 týdny nebo když nepomáhá svépomoc. Totéž platí při příznacích prodlouženého truchlení, mezi které NHS řadí i myšlenky na sebevraždu a potíže vrátit se k běžným činnostem.

Když je zle hned, pomoc je dostupná nonstop a zdarma. Podle Národního zdravotnického informačního portálu je to:

• 116 123 pro dospělé,
• 116 111 pro děti a studující do 26 let.

Linku první psychické pomoci 116 123 provozuje Cesta z krize, z. ú., spolufinancuje ji Ministerstvo práce a sociálních věcí. V noci běží v režimu pohotovosti. Chat funguje v úterý až čtvrtek od 13 do 18 hodin, v pátek až pondělí a ve svátky od 8 do 13 hodin. Dál se můžete obrátit na blízké, praktického lékaře, psychiatrickou pohotovost nebo krizové centrum. Při akutním ohrožení života volejte 155 nebo 112.

Na co si dát pozor

Nenechte si namluvit, že truchlíte špatně, protože nepláčete, nebo naopak pláčete moc. Nesrovnávejte se s ostatními a nečekejte, že vám smutek zmizí k určitému datu. Kolem výročí a svátků počítejte s tím, že bude silnější. Pokud se vám zdá, že pomoc už nemá cenu, nečekejte a ozvěte se.

Co udělat tenhle týden

Zavolejte nebo napište jednomu člověku, který truchlí. Zmiňte jméno zemřelého a zeptejte se, jak se mu dnes daří. Pokud truchlíte vy, domluvte si na 2. listopadu jednu věc, která vám pomůže. Může to být návštěva hřbitova s někým blízkým, nebo večer, kdy nemusíte nic vysvětlovat.