Banán na lepší náladu a kapsle, které slibují „nakopnout“ serotonin. Rad kolem hormonu štěstí koluje spousta a skoro všechny počítají s tím, že nálada funguje jako nádrž, do které stačí zvenku dolít tu správnou látku. Proč to tělo takhle zařízené nemá a co pro serotonin a dopamin zvládnete doopravdy?
Národní zdravotnický informační portál (NZIP) řadí mezi takzvané hormony štěstí serotonin, dopamin, oxytocin a endorfiny. Nejvíc se mluví o prvních dvou. Serotonin podle NZIP ovlivňuje náladu a podílí se na regulaci tělesné teploty, spánku i chuti k jídlu. Dopamin hraje roli v mechanismech potěšení a odměny. Obě látky ale v těle dělají mnohem obyčejnější práci, než by napovídala jejich přezdívka, a velký kus té práce se odehrává daleko od hlavy.
Proč většinu serotoninu vyrábějí střeva?
Kdyby měl hormon štěstí adresu, bydlel by spíš v břiše než v hlavě.
Víc než 90 procent serotoninu v těle vzniká ve střevě. Uvádí to tým z Kalifornského technologického institutu (Caltech) v práci, kterou v roce 2015 otiskl odborný časopis Cell.
K podobnému číslu došli i čeští lékaři Marcela Kanová z Fakultní nemocnice Ostrava a Pavel Kohout z Thomayerovy nemocnice v Praze, kteří v přehledu pro International Journal of Molecular Sciences z roku 2021 připisují střevu téměř 95 procent veškerého serotoninu a označují ho za největší orgán s vnitřní sekrecí, tedy za největší „továrnu na hormony“ v lidském těle.
Tenhle střevní serotonin má ale jinou práci než vaši náladu. Rozjíždí a udržuje peristaltiku, tedy vlnovité stahy, které posouvají obsah střev dál, a podílí se na pocitu nevolnosti. Krevní destičky si ho z krve nasávají, ukládají a používají při zástavě krvácení.
Do hlavy se ze střeva nedostane. Serotonin neprojde hematoencefalickou bariérou, tedy ochranným filtrem mezi krví a mozkem, takže tělo a mozek mají podle Kanové a Kohouta dvě oddělené zásoby. Mozek si ten svůj vyrábí sám.
A co střevní bakterie, o kterých se v souvislosti s psychikou tolik mluví? Tým z Caltechu v citované studii ukázal, že některé z nich tvorbu serotoninu ve střevě povzbuzují. Pokusy ale dělal na myších a náladu neměřil, takže slib probiotik „pro dobrou psychiku“ z nich nevyplývá.
Dostanete serotonin do mozku banánem?
Nedostanete, i když banán serotonin opravdu obsahuje.
Měření publikované v American Journal of Clinical Nutrition v roce 1985 zařadilo mezi potraviny s vysokým obsahem serotoninu banány, ananas, švestky, kiwi i rajčata. Encyklopedie MedlinePlus americké Národní lékařské knihovny proto před sběrem moči na 5-HIAA, což je produkt rozkladu serotoninu, doporučuje vynechat švestky, ananas, banány, lilek, rajčata, avokádo a vlašské ořechy.
Serotonin z jídla tedy skončí v moči. Do mozku se přes bariéru nedostane.
Mozek si serotonin skládá sám a potřebuje k tomu tryptofan. Je to esenciální aminokyselina, tedy stavební kámen bílkovin, který si tělo neumí vyrobit a musí ho dostat z jídla. Přehled v časopise Nutrients (Jenkins a kol., 2016) mezi zdroji jmenuje maso, mléčné výrobky, ovoce a semínka.
Víc tryptofanu ale automaticky neznamená víc serotoninu v hlavě. Do mozku se tryptofan dostává přenašečem, o který soupeří s dalšími velkými aminokyselinami z bílkovin. A na serotonin se z něj přemění jen malá část, většinu tělo zpracuje jinou cestou, přes látku zvanou kynurenin.
Tip: Nehledejte jednu „šťastnou“ potravinu. Projděte si radši, co jste za poslední tři dny jedla. Když v tom výčtu bílkoviny skoro nejsou, začněte tam, ne u doplňků.
Je dopamin hormon slasti?
Dopamin má pověst látky, která přináší rozkoš. Výzkum ho ukazuje spíš jako motor chtění.
Neurovědci Kent Berridge z Michiganské univerzity a Morten Kringelbach z Oxfordské univerzity to v roce 2015 shrnuli v časopise Neuron. Dopamin podle nich není potřeba k tomu, aby vám něco chutnalo, ale k tomu, abyste po tom toužila a šla si pro to. Pacienti s Parkinsonovou nemocí, kterým dopamin v mozku výrazně chybí, hodnotí sladkou chuť jako stejně příjemnou jako ostatní lidé.
Ten rozdíl znáte z běžného večera. Po dalším dílu seriálu nebo po další sušence sáhnete skoro automaticky, a když se po hodině zastavíte, zjistíte, že vás to nijak zvlášť netěšilo a jen jste nedokázala přestat.
Doplnit dopamin zvenku taky nejde. Hematoencefalická bariéra ho z krve do mozku nepustí, uvádí lékařská databáze StatPearls, a právě proto dostávají lidé s Parkinsonovou nemocí levodopu, tedy jeho předstupeň, který bariérou projde. Mozek si dopamin skládá z tyrozinu, další aminokyseliny z bílkovin.
Z představy dopaminu jako nádrže vyrostl i „dopaminový půst“. Někteří lidé si při něm odpírají jídlo i hudbu a mluví jen to nejnutnější. Hladinu dopaminu ale takový půst nesníží, upozorňuje Peter Grinspoon, praktický lékař z Massachusettské všeobecné nemocnice a pedagog Harvardovy lékařské fakulty. Dopamin po odměně stoupá, ale když se příjemným věcem vyhýbáte, neklesá.
Autor pojmu Cameron Sepah přitom podle Grinspoona myslel techniku vycházející z kognitivně behaviorální terapie, která má pomoct s nutkavým chováním, třeba s citovým přejídáním nebo s hodinami na internetu.
Čím hormon štěstí podpoříte?
Tělo si obě látky vyrobí samo. Chce k tomu suroviny a rozumný režim, ne kúru.
- Bílkoviny v každém hlavním jídle – tryptofan i tyrozin tělo bere z bílkovin. Maso, ryby, vejce, mléčné výrobky, luštěniny a ořechy je dodají spolehlivěji než kapsle.
- Spánek – po jedné probdělé noci ubylo dvaceti zdravým dobrovolníkům dostupných dopaminových receptorů v části mozku spojené s odměnou a čím větší byl úbytek, tím byli ospalejší a hůř se soustředili (Volkow a kol., Journal of Neuroscience, 2012).
- Pohyb a denní světlo – nejlevnější položka celého seznamu. Kolik pohybu má smysl a co zmůže ranní světlo, rozebírá článek o tom, jak si přirozeně zvednout náladu.
Jídlo přitom nemusí být jen doplněk pohodlí. V australské studii SMILES dostalo 33 lidí se středně těžkou až těžkou depresí kromě běžné léčby sedm konzultací s dietoložkou a posunulo jídelníček ke středomořskému typu, tedy k zelenině, ovoci, luštěninám, celozrnným obilovinám, ořechům, rybám a olivovému oleji. Po dvanácti týdnech splnilo kritéria remise, tedy stavu, kdy příznaky prakticky ustoupí, 32 procent lidí z jídelní skupiny a 8 procent z kontrolní, která místo dietoložky docházela na společné povídání.
Studie byla malá, dohromady 67 lidí, a o serotoninu neměřila nic. Ukazuje ale, že talíř má s psychikou co do činění i u lidí, kteří se už léčí.
Tip: Nezačínejte tím, že si deset věcí zakážete. Přidejte jedno pravidelné jídlo se zeleninou a bílkovinou denně a nechte to měsíc běžet.
Proč nálada kolísá s cyklem a po porodu?
Ženy mají v téhle chemii jednoho hráče navíc. Jmenuje se estrogen.
Estrogen umí zvýšit hladinu serotoninu a zpomalit jeho zpětné vychytávání, takže serotonin zůstane déle v místě, kde si nervové buňky předávají signál. Na přenos dopaminu má podle většiny odborníků celkově povzbudivý vliv. Shrnuje to přehled Claudie Barthové, Arna Villringera a Julie Sacherové z Institutu Maxe Plancka v Lipsku, který v roce 2015 vyšel v časopise Frontiers in Neuroscience.
Když estrogen kolísá, bývá to na náladě znát. Po porodu, kdy tělo přijde o placentu, spadne hladina estrogenu během několika dní na setinu až tisícinu původní hodnoty. Období kolem přechodu označují autoři přehledu za zranitelné, protože právě tehdy přibývá depresí, které člověk zažije poprvé v životě.
U premenstruační dysforické poruchy, tedy těžké formy premenstruačního syndromu, se přitom hladiny hormonů od zdravých žen výrazně neliší. Jedna z hypotéz říká, že potíž vězí v citlivosti mozku na normální hormonální změny, ne v „rozhozených“ hormonech.
Se serotoninem souvisí i léčba těžších potíží. Cochranův přehled z roku 2024, který shrnul 34 studií se 4 563 ženami, uzavírá, že antidepresiva ze skupiny SSRI premenstruační příznaky pravděpodobně zmírňují. Nežádoucí účinky jsou ale podle něj časté, nejčastěji nevolnost, nedostatek energie a ospalost.
Jak poznat rozdíl mezi běžným PMS a dysforickou poruchou a co si můžete zkusit sama, rozebírá text o náročných dnech před menstruací.
Je deprese nedostatek serotoninu?
Léta to znělo jako hotová věc. Dnes je to otevřená debata.
Tým Joanny Moncrieffové z psychiatrické sekce University College London prošel v roce 2022 v časopise Molecular Psychiatry hlavní oblasti výzkumu serotoninu u deprese. Konzistentní důkaz, že by deprese vznikala z nízké hladiny nebo aktivity serotoninu, v nich nenašel.
Práce sklidila kritiku. Psychiatři Hans-Jürgen Möller a Peter Falkai z mnichovské univerzitní nemocnice LMU jí vytkli, že z 360 nalezených prací nakonec hodnotila jen 17 a že vynechala výzkum na zvířatech. Serotonin podle nich zůstává vědecky relevantní jako jeden dílek obrazu, ve kterém hrají roli i geny, prostředí a stres.
Co si z toho odnést? Antidepresiva ze skupiny SSRI podle NZIP brání tomu, aby se serotonin ze štěrbiny mezi nervovými buňkami vracel zpátky, takže ho tam zůstane k dispozici víc. Jestli lék zabere, je ale jiná otázka než to, čím deprese vzniká, a tu druhou Moncrieffové přehled neřešil.
Varování: pokud antidepresiva berete, nevysazujte je kvůli článku ani kvůli diskuzi na internetu. Každou změnu proberte s lékařem. Jak léčba probíhá a za jak dlouho léky začnou zabírat, popisuje text o tom, jak se dostat z deprese.
Kdy doplněk „na štěstí“ uškodí?
Mezi doplňky pro dobrou náladu narazíte na 5-HTP, tryptofan nebo třezalku.
5-HTP je mezistupeň, přes který tělo mění tryptofan na serotonin. Výrobci ho získávají ze semen afrického keře Griffonia simplicifolia. Onkologické centrum Memorial Sloan Kettering v New Yorku uvádí, že důkazy o jeho účinku u některých typů deprese jsou omezené, a lidem na antidepresivech radí užívat ho jen pod dohledem lékaře.
Důvodem je serotoninový syndrom. NZIP ho popisuje jako vzácný, potenciálně život ohrožující stav vyvolaný zvýšenou hladinou serotoninu, který nejčastěji vzniká při užívání některých antidepresiv, zvlášť při špatném dávkování. Podle lékařské databáze StatPearls se většina případů ohlásí do 6 až 24 hodin od změny dávky nebo od přidání nové látky, a to zmateností, neklidem, pocením, zrychleným tepem nebo svalovými záškuby.
U třezalky hlídejte dvě věci. Americké Národní centrum pro komplementární a integrativní zdraví (NCCIH) upozorňuje, že spolu s některými antidepresivy může vést k vážným nežádoucím účinkům spojeným se serotoninem. A oslabuje účinek řady léků, mezi nimi i antikoncepčních pilulek.
Varování: pokud berete antidepresiva, triptany na migrénu nebo tramadol na bolest, nekupujte si doplněk „na serotonin“ bez porady s lékařem nebo lékárníkem. Slovo přírodní tady nezaručuje vůbec nic.
Babské rady, které kolují
Na náladu lidé odjakživa doporučují banán, hořkou čokoládu nebo krůtí maso „kvůli tryptofanu“.
Banán serotonin obsahuje, jen ten do mozku neprojde. Krůtí maso tryptofan má, stejně jako ostatní bílkovinné potraviny. A hořká čokoláda je hlavně příjemná chvilka, což se počítá, jen z ní nedělejte lék.
Berte tyhle rady jako doplněk. Uškodí až ve chvíli, kdy kvůli nim odložíte návštěvu lékaře.
Na co si dát pozor
Nálada, která se týdny nezvedá, nemusí mít příčinu v hlavě. Snížená funkce štítné žlázy se podle NZIP projevuje nezájmem, nevýkonností a poruchou soustředění, asi ve 20 procentech případů i depresí, a odhalí ji obyčejný odběr krve. Co dalšího za podobnými potížemi stojí, shrnuje přehled o hormonální rovnováze u žen.
Test „hormonů štěstí“ z krve si kupovat nemusíte. Serotonin v krvi pochází hlavně ze střeva, ukládají si ho krevní destičky a do mozku neprojde, takže o dění v hlavě vypovídá málo. A vyšetření 5-HIAA v moči používají lékaři k odhalení některých nádorů trávicího traktu, ne k měření nálady.
Spokojenost taky není jen chemie. Jestli se dá štěstí naučit a jakou roli v něm hrají vztahy, rozebírá se zvlášť.
A když smutek, únava nebo ztráta zájmu drží týdny a zasahují do práce i do spánku, objednejte se k praktickému lékaři. Tady už jídelníček ani procházka samy nestačí.
Co si z toho odnést?
Serotonin ani dopamin do mozku zvenku nedoplníte. Bariéra mezi krví a mozkem je nepustí a mozek si obě látky vyrábí sám z aminokyselin, které dostane z bílkovin v jídle.
Nejvíc pro ně uděláte nudnými věcmi. Pestré jídlo s bílkovinou, dost spánku a pohyb venku. Doplněk „na serotonin“ nikdy nekombinujte s antidepresivy bez vědomí lékaře a u nálady, která se týdny nelepší, si nechte zkontrolovat i štítnou žlázu.